Śrīmad-bhāgavatam 8.3.5
Verš
lokeṣu pāleṣu ca sarva-hetuṣu
tamas tadāsīd gahanaṁ gabhīraṁ
yas tasya pāre ’bhivirājate vibhuḥ
Synonyma
kālena — časem (po mnoha miliónech let); pañcatvam — když je vše iluzorní zničeno; iteṣu — všechny proměny; kṛtsnaśaḥ — se vším v tomto vesmírném projevu; lokeṣu — všechny planety nebo vše, co existuje; pāleṣu — udržovatelé, jako je Pán Brahmā; ca — také; sarva-hetuṣu — všechny příčiny; tamaḥ — velká temnota; tadā — tehdy; āsīt — byla; gahanam — velice hustá; gabhīram — hluboká; yaḥ — Nejvyšší Pán, který; tasya — touto tmou; pāre — nad; abhivirājate — existuje či září; vibhuḥ — Nejvyšší.
Překlad
Když jsou pak časem zničeny veškeré vesmírné projevy — příčiny i důsledky, včetně planet a jejich vládců a udržovatelů — nastane hluboká tma. Nad touto temnotou však existuje Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. Přijímám útočiště u Jeho lotosových nohou.
Význam
Z védských manter víme, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, stojí nad vším. Je nejvyšší, nad všemi polobohy včetně Pána Brahmy a Pána Śivy. Je svrchovaným vládcem. Když působením Jeho energie všechno zmizí, ve vesmíru nastane hluboká tma. Nejvyšší Pán je však také slunečním svitem, jak je potvrzeno ve védských mantrách: āditya-varṇaṁ tamasaḥ parastāt. Když se tady na Zemi ocitneme v temnotě noci — jak zažíváme každý den — Slunce na nebi stále někde svítí. Nejvyšší Osobnost Božství, svrchované Slunce, rovněž nepřestává zářit, ani když časem dojde ke zničení celého vesmírného projevu.