Śrīmad-bhāgavatam 8.3.17
Verš
muktāya bhūri-karuṇāya namo ’layāya
svāṁśena sarva-tanu-bhṛn-manasi pratīta-
pratyag-dṛśe bhagavate bṛhate namas te
Synonyma
mādṛk — jako já; prapanna — odevzdané; paśu — zvíře; pāśa — z pout; vimokṣaṇāya — tomu, jenž vysvobozuje; muktāya — Nejvyššímu, jehož se nedotýká znečištění hmotnou přírodou; bhūri-karuṇāya — který jsi nekonečně milostivý; namaḥ — s úctou se klaním; alayāya — který nikdy nejsi nevšímavý či lhostejný (ohledně mého osvobození); sva-aṁśena — svým částečným zastoupením v podobě Paramātmy; sarva — všech; tanu-bhṛt — živých bytostí vtělených v hmotném světě; manasi — v mysli; pratīta — který jsi uznávaný; pratyak-dṛśe — jako přímý pozorovatel (všech činností); bhagavate — Nejvyšší Osobnosti Božství; bṛhate — který jsi neomezený; namaḥ — s úctou se klaním; te — Tobě.
Překlad
Jelikož se zvíře, jako jsem já, odevzdalo Tobě, který jsi svrchovaně osvobozený, jistě mě vysvobodíš z tohoto nebezpečí. Ty se mě ve skutečnosti snažíš vysvobodit neustále, protože jsi nesmírně milostivý. Svým částečným zastoupením v podobě Paramātmy sídlíš v srdcích všech vtělených bytostí. Jsi oslavovaný jako přímé transcendentální poznání a jsi neomezený. S úctou se Ti klaním, ó Nejvyšší Osobnosti Božství!
Význam
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura objasňuje význam slov bṛhate namas te jako bṛhate śrī-kṛṣṇāya. Nejvyšší Osobností Božství je Kṛṣṇa. Existují mnohé tattvy, jako například viṣṇu-tattva, jīva-tattva a śakti- tattva, ale viṣṇu-tattva, která je všudypřítomná, je nade vším. Tento aspekt Nejvyšší Osobnosti Božství vysvětluje Pán v Bhagavad-gītě (10.42):
kiṁ jñātena tavārjuna
viṣṭabhyāham idaṁ kṛtsnam
ekāṁśena sthito jagat
“K čemu ti však, Arjuno, bude všechno toto podrobné poznání? Jedinou svou částí prostupuji a udržuji celý tento vesmír.” Kṛṣṇa tedy prohlašuje, že celý hmotný svět udržuje Paramātmā, Jeho částečné zastoupení. Pán do každého vesmíru vstupuje v podobě Garbhodakaśāyī Viṣṇua a poté se expanduje jako Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu do srdcí všech živých bytostí i do každého atomu. Aṇḍāntara-stha-paramāṇu-cayāntara-stham. Každý vesmír je plný atomů a Pán je nejen uvnitř vesmíru, ale i uvnitř těchto atomů. V každém atomu je tedy Nejvyšší Pán Viṣṇu přítomný ve svém aspektu Paramātmy, ale všechny viṣṇu-tattvy pocházejí z Kṛṣṇy, jak je potvrzeno v Bhagavad-gītě (10.2): aham ādir hi devānām — Kṛṣṇa je ādi, počátek, všech devů tohoto hmotného světa: Brahmy, Viṣṇua i Maheśvary. Proto je zde popsán slovy bhagavate bṛhate. Každý je bhagavān — každý má nějaké bohatství — ale Kṛṣṇa je bṛhān bhagavān, vlastníkem neomezeného bohatství. Īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ. Kṛṣṇa je původem všech — ahaṁ sarvasya prabhavaḥ. Dokonce i Brahmā, Viṣṇu a Maheśvara mají svůj původ v Kṛṣṇy. Mattaḥ parataraṁ nānyat kiñcid asti dhanañjaya — neexistuje osobnost, která by byla Kṛṣṇovi nadřazená. Proto Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura říká, že bhagavate bṛhate znamená “Śrī Kṛṣṇovi”.
V tomto hmotném světě každý podléhá tělesnému pojetí života, a proto je každý paśu neboli zvíře.
sva-dhīḥ kalatrādiṣu bhauma ijya-dhīḥ
yat tīrtha-buddhiḥ salile na karhicij
janeṣv abhijñeṣu sa eva go-kharaḥ
“Člověk, který považuje toto tělo složené ze tří prvků za vlastní já, který pokládá vedlejší produkty těla za své příbuzné a svou rodnou zemi za hodnou uctívání a který chodí na poutní místa pouze proto, aby se tam vykoupal, místo toho, aby se setkal s osobami, které mají transcendentální poznání, je jako kráva nebo osel.” (Bhāg. 10.84.13) Prakticky každý je tedy zvíře (paśu), které ohrožuje krokodýl hmotné existence. Nejen král slonů, ale každý z nás je obětí útoku krokodýla a trpí jeho následky.
Jedině Kṛṣṇa nás může vysvobodit z této hmotné existence. Ve skutečnosti se nás neustále snaží vysvobodit. Īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati — je v našich srdcích a není vůbec nevšímavý. Jeho jediný záměr je vysvobodit nás z hmotného života. Není pravda, že si nás začne všímat až tehdy, když se k Němu modlíme. Snaží se nás vysvobodit neustále, i bez našich modliteb. Nikdy není líný co se týče našeho vysvobození. Proto je zde řečeno: bhūri-karuṇāya namo 'layāya. Taková je bezpříčinná milost Nejvyššího Pána — stále se nás snaží přivést zpátky domů, zpátky k Bohu. Bůh je osvobozený a snaží se osvobodit i nás, ale my přes Jeho neustálou snahu odmítáme přijmout Jeho pokyny (sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja). On se však pro to nehněvá. Proto je bhūri-karuṇāya, nekonečně milostivý, když se nás snaží vysvobodit z tohoto strastiplného hmotného života a přivést nás zpátky domů, zpátky k Bohu.