Śrīmad-bhāgavatam 8.3.14
Verš
sarva-pratyaya-hetave
asatā cchāyayoktāya
sad-ābhāsāya te namaḥ
Synonyma
sarva-indriya-guṇa-draṣṭre — tomu, jenž vidí všechny cíle vyhledávané smysly; sarva-pratyaya-hetave — jenž je vyjasněním všech pochybností (a bez jehož pomoci se nikdo nemůže zbavit veškerých pochyb a nedostatků); asatā — s projevem neskutečna neboli iluze; chāyayā — díky podobě; uktāya — nazývanému; sat — reality; ābhāsāya — odrazu; te — Tobě; namaḥ — s úctou se klaním.
Překlad
Můj Pane, Ty vidíš všechny cíle smyslů. Bez Tvé milosti se nelze zbavit pochyb. Hmotný svět je jako odraz, jenž připomíná Tebe — jedině proto, že je náznakem Tvojí existence, je pokládán za skutečný.
Význam
Tento verš jinými slovy říká — “Ty vidíš, co je cílem smyslových činností. Bez Tvého vedení se živá bytost nemůže dostat ani o krok dopředu. Bhagavad-gītā (15.15) to potvrzuje: sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca. Sídlíš v srdci každé bytosti a od Tebe pochází paměť a zapomnění. Chāyeva yasya bhuvanāni bibharti durgā. Živá bytost v zajetí māyi si chce užívat hmotného světa, ale dokud jí neposkytneš vedení a nepřipomeneš, co chtěla dělat, nemůže se nijak přiblížit ke splnění svých nejasných životních cílů. Podmíněná duše se život za životem žene za špatným cílem a Ty jí na něj upomínáš. V jednom životě si přeje spět k určitému cíli, ale pak změní tělo a na vše zapomene. Avšak Ty, můj Pane, jí v příštím životě připomeneš, jak si chtěla užívat něčeho z tohoto světa. Mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca. Jelikož na Tebe chce zapomenout, ze své milosti jí život za životem poskytuješ příležitosti, aby na Tebe mohla zapomínat téměř navěky. Věčně tedy vedeš podmíněné duše. Vše vypadá skutečné jedině díky tomu, že Ty jsi původní příčinou všeho. Ty, Nejvyšší Osobnost Božství, jsi nejvyšší realitou. S úctou se Ti klaním.”
Slovo sarva-pratyaya-hetave vysvětluje Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura, který říká, že výsledek dává představu o jeho příčině. Například hliněný hrnec je výsledkem práce hrnčíře, a když člověk takový hrnec vidí, může usoudit, že musí existovat i hrnčíř. Tento hmotný svět připomíná svět duchovní a každý inteligentní člověk si může domyslet, jakým způsobem pracuje. Bhagavad-gītā to vysvětluje: mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram. Dění probíhající v hmotném světě naznačuje, že na ně dohlíží Pán.