Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 8.2.31

Verš

itthaṁ gajendraḥ sa yadāpa saṅkaṭaṁ
prāṇasya dehī vivaśo yadṛcchayā
apārayann ātma-vimokṣaṇe ciraṁ
dadhyāv imāṁ buddhim athābhyapadyata

Synonyma

ittham — takto; gaja-indraḥ — král slonů; saḥ — on; yadā — když; āpa — získal; saṅkaṭam — toto nebezpečné postavení; prāṇasya — života; dehī — který je vtělený; vivaśaḥ — za daných okolností bezmocný; yadṛcchayā — řízením osudu; apārayan — neschopný; ātma-vimokṣaṇe — zachránit se; ciram — po dlouhou dobu; dadhyau — začal vážně uvažovat; imām — tomuto; buddhim — rozhodnutí; atha — poté; abhyapadyata — dospěl k.

Překlad

Když král slonů viděl, že se ocitl ve spárech krokodýla z vůle prozřetelnosti a nemůže se z tohoto nebezpečí sám zachránit, jelikož je vtělenou bytostí a za daných okolností bezmocný, začal se bát smrti. Dlouho proto uvažoval, a nakonec dospěl k následujícímu rozhodnutí.

Význam

V hmotném světě každý zápasí o přežití. Každý se chce zachránit před nebezpečím, ale jestliže se mu to nedaří, uchýlí se, pokud je zbožný, k lotosovým nohám Nejvyšší Osobnosti Božství. To potvrzuje Bhagavad-gītā (7.16):

catur-vidhā bhajante māṁ
janāḥ sukṛtino 'rjuna
ārto jijñāsur arthārthī
jñānī ca bharatarṣabha

Čtyři druhy zbožných lidí hledají útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství, aby byli zachráněni nebo aby udělali pokrok: ten, kdo je v nebezpečí; ten, kdo má nedostatek peněz; ten, kdo hledá poznání, a ten, kdo je zvídavý. Král slonů se ve své nebezpečné situaci rozhodl vyhledat útočiště u lotosových nohou Pána. Po důkladné úvaze inteligentně dospěl k tomuto správnému závěru. Hříšný člověk takové rozhodnutí nikdy neučiní. Proto je v Bhagavad-gītě řečeno, že zbožní lidé (sukṛtī) se dovedou v nebezpečné či nepříjemné situaci rozhodnout pro přijetí útočiště u lotosových nohou Kṛṣṇy.