Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 7.8.7

Verš

śrī-prahrāda uvāca
na kevalaṁ me bhavataś ca rājan
sa vai balaṁ balināṁ cāpareṣām
pare ’vare ’mī sthira-jaṅgamā ye
brahmādayo yena vaśaṁ praṇītāḥ

Synonyma

śrī-prahrādaḥ uvāca — Prahlāda Mahārāja odpověděl; na — ne; kevalam — pouze; me — mne; bhavataḥ — tebe; ca — a; rājan — ó velký králi; saḥ — On; vai — skutečně; balam — síla; balinām — silných; ca — a; apareṣām — ostatních; pare — vznešení; avare — podřízení; amī — ti; sthira-jaṅgamāḥ — pohyblivé či nehybné živé bytosti; ye — které; brahma-ādayaḥ — počínaje Pánem Brahmou; yena — kým; vaśam — pod kontrolu; praṇītāḥ — přivedené.

Překlad

Prahlāda Mahārāja řekl: Můj milý králi, zdroj mé síly, na který se ptáš, je i zdrojem tvé síly. Veškerá síla má ve skutečnosti jeden původní zdroj. Ten je nejen tvou nebo mou silou, ale jedinou silou všech. Nikdo nemůže získat žádnou sílu bez Něho. Všechny bytosti, pohyblivé či nehybné, výše či níže postavené — dokonce i Pána Brahmu — ovládá síla Nejvyšší Osobnosti Božství.

Význam

V Bhagavad-gītě (10.41) Pán Kṛṣṇa říká:

yad yad vibhūtimat sattvaṁ
śrīmad ūrjitam eva vā
tat tad evāvagaccha tvaṁ
mama tejo-'ṁśa-sambhavam

“Věz, že všechny vznešené, krásné a působivé výtvory povstávají z pouhého zlomku Mé záře.” To zde potvrzuje Prahlāda Mahārāja. Vždy, když vidíme neobyčejnou sílu či moc, pochází od Nejvyšší Osobnosti Božství. Známe například různé formy ohně, ale všechny získávají teplo a světlo ze slunce. Právě tak všechny živé bytosti, velké i malé, závisí na milosti Nejvyšší Osobnosti Božství. Naší jedinou povinností je odevzdat se, neboť jsme služebníci a nemůžeme nezávisle dosáhnout postavení pána. Takové postavení je dostupné jedině pánovou milostí. Dokud člověk nepochopí tuto filozofii, zůstává mūḍhou; to znamená, že není příliš inteligentní. Mūḍhové neboli osli, kteří nejsou inteligentní, se nedokáží odevzdat Nejvyšší Osobnosti Božství.

Živé bytosti trvá milióny životů, než pochopí své podřízené postavení. Když je skutečně moudrá, odevzdá se Nejvyšší Osobnosti Božství. V Bhagavad-gītě (7.19) Pán říká:

bahūnāṁ janmanām ante
jñānavān māṁ prapadyate
vāsudevaḥ sarvam iti
sa mahātmā sudurlabhaḥ

“Ten, kdo má opravdu poznání, po mnoha zrozeních a smrtích, se Mi odevzdá — ví, že jsem příčinou všech příčin a vším, co existuje. Taková velká duše je nesmírně vzácná.” Prahlāda Mahārāja byl velkou duší, mahātmou, a proto se zcela odevzdal lotosovým nohám Pána. Byl si jistý, že ho Kṛṣṇa za všech okolností ochrání.