Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 7.7.25

Verš

buddher jāgaraṇaṁ svapnaḥ
suṣuptir iti vṛttayaḥ
tā yenaivānubhūyante
so ’dhyakṣaḥ puruṣaḥ paraḥ

Synonyma

buddheḥ — inteligence; jāgaraṇam — bdělý neboli činný stav hrubých smyslů; svapnaḥ — snění (činnost smyslů bez účasti hrubohmotného těla); suṣuptiḥ — hluboký spánek neboli ukončení všech činností (třebaže je živá bytost pozorovatelem); iti — takto; vṛttayaḥ — různé druhy jednání; tāḥ — ony; yena — kým; eva — skutečně; anubhūyante — jsou vnímány; saḥ — ten; adhyakṣaḥ — dohlížející (který je stranou činností); puruṣaḥ — příjemce požitku; paraḥ — transcendentální.

Překlad

Inteligenci je možné vnímat ve třech stavech — při bdění, snění a hlubokém spánku. Toho, kdo tyto tři druhy jednání vnímá, je třeba považovat za původního pána, vládce, Nejvyšší Osobnost Božství.

Význam

Bez inteligence nelze pochopit přímé činnosti smyslů ani snění či ukončení všech hrubohmotných a jemnohmotných činností. Pozorovatelem a vládcem je Nejvyšší Pán, Nejvyšší Duše, díky němuž je individuální duše schopná poznat, kdy bdí, kdy spí a kdy je zcela v tranzu. V Bhagavad-gītě (15.15) Pán říká: sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca — “Sídlím v srdcích všech a ode Mne pochází paměť, poznání a zapomnění.” Živé bytosti jsou zcela pohroužené ve třech stavech — v bdění, snění a hlubokém spánku — prostřednictvím své inteligence. Tuto inteligenci jim dodává Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž je doprovází a je jejich přítelem. Śrīla Madhvācārya říká, že živá bytost je někdy popisována slovem sattva-buddhi — to tehdy, když její inteligence přímo vnímá bolesti a radosti, které se nemusí pojit s žádným konkrétním jednáním. Ve stavu snění přichází poznání od Nejvyšší Osobnosti Božství (mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca). Nejvyšší Pán, Nadduše, je svrchovaný vládce a pod Jeho vedením jsou živé bytosti níže postavenými vládci, které musí vlastní inteligencí poznat Nejvyšší Osobnost Božství.