Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 7.5.3

Verš

yat tatra guruṇā proktaṁ
śuśruve ’nupapāṭha ca
na sādhu manasā mene
sva-parāsad-grahāśrayam

Synonyma

yat — co; tatra — tam (ve škole); guruṇā — učiteli; proktam — vykládané; śuśruve — slyšel; anupapāṭha — opakoval; ca — a; na — ne; sādhu — dobré; manasā — myslí; mene — považované; sva — o svých; para — a druhých; asat-graha — špatnou filozofií; āśrayam — co bylo podepřeno.

Překlad

Prahlāda slyšel a opakoval to, co učitelé vykládali o politice a ekonomii, ale věděl, že tato politická filozofie znamená pokládat někoho za přítele a někoho jiného za nepřítele, a proto ji neměl rád.

Význam

Politika se vyznačuje tím, že jedna skupina lidí je považována za nepřátele a jiná za přátele. Vše v politice se zakládá na této filozofii, do níž zvláště v současnosti zabředl celý svět. Veřejnost se zajímá o přátelské či nepřátelské země a přátelské či nepřátelské skupiny ve společnosti. Bhagavad-gītā však uvádí, že učená osoba nerozlišuje mezi nepřáteli a přáteli. Zvláště oddaní nevnímají ostatní jako přátele a nepřátele. Oddaný vidí, že každá živá bytost je nedílnou částí Kṛṣṇy (mamaivāṁśo jīva-bhūtaḥ), a jedná proto s přáteli i nepřáteli stejně — všechny se snaží učit vědě o vědomí Kṛṣṇy. Ateisté samozřejmě pokyny čistých oddaných nenásledují a považují oddaného za svého nepřítele. Ten ovšem přátelství a nepřátelství nikdy nevytváří. Prahlāda Mahārāja sice musel poslouchat pokyny Ṣaṇḍy a Amarky, ale tuto filozofii rozdělování na přátele a nepřátele, která tvoří základ politiky, neměl vůbec rád a nejevil o ni zájem.