Śrīmad-bhāgavatam 7.3.13

Slova dvija-gavāṁ pārameṣṭhyam poukazují na nejvznešenější postavení brāhmaṇů, bráhmanské kultury a krav. Ve védské kultuře má blaho krav a brāhmaṇů zásadní význam. Není-li náležitě zajištěn rozvoj bráhmanské kultury a ochrana krav, veškerá opatření státní správy ztroskotají. Všichni polobozi byli nesmírně znepokojeni. Báli se, že Hiraṇyakaśipu zaujme postavení Brahmy. Hiraṇyakaśipu byl známý démon a polobozi věděli, že kdyby měli vládnout démoni a Rākṣasové, byl by s bráhmanskou kulturou a ochranou krav konec. Bhagavad-gītā (5.29) uvádí, že původním vlastníkem všeho je Pán Kṛṣṇa (bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ sarva-loka-maheśvaram). Pán tedy ví nejlépe, jak zlepšit hmotné podmínky živých bytostí v tomto hmotném světě. Śrīmad-Bhāgavatam dokládá, že v každém vesmíru je jeden Brahmā, který jedná jménem Pána Kṛṣṇy (tene brahma hṛdā ya ādi-kavaye). Pán Brahmā je hlavním stvořitelem v každé brahmāṇḍě a svým žákům a synům předává védské poznání. Král či svrchovaný vládce každé planety musí být Brahmovým zástupcem. Kdyby tedy získal postavení Brahmy Rākṣasa či démon, celé uspořádání vesmíru — zvláště ochrana bráhmanské kultury a krav — by vzalo za své. Všichni polobozi předvídali toto nebezpečí, a proto se vydali požádat Pána Brahmu, aby podnikl okamžité kroky ke zmaření Hiraṇyakaśipuova plánu.

Na počátku stvoření napadli Brahmu dva démoni, Madhu a Kaiṭabha, ale Pán Kṛṣṇa ho zachránil. Proto je Kṛṣṇa oslovován madhu-kaiṭabha-hantṛ. Nyní se zase snažil zaujmout Brahmovo místo Hiraṇyakaśipu. Hmotný svět je takový, že někdy bývá ohroženo i postavení Pána Brahmy, o obyčejných živých bytostech ani nemluvě. Až do dob Hiraṇyakaśipua se ovšem nikdo nepokusil Pána Brahmu o jeho pozici připravit; Hiraṇyakaśipu byl však takový démon, že v sobě živil tuto touhu.

Slovo bhūtyai znamená “pro zvětšování bohatství” a slovo śreyase se vztahuje k návratu domů, zpátky k Bohu. Hmotné postavení toho, kdo dělá duchovní pokroky, se zlepšuje současně s tím, jak se mu otevírá cesta osvobození a do jaké míry se zbavuje pout hmoty. Je-li bohatý, jeho bohatství nikdy neubývá, a toto duchovní požehnání se proto nazývá bhūti či vibhūti. V Bhagavad-gītě (10.41) to potvrzuje Pán Kṛṣṇa: yad yad vibhūtimat sattvaṁ... mama tejo-'ṁśa-sambhavam — pokud oddaný úspěšně rozvíjí duchovní vědomí a díky tomu zbohatne i po hmotné stránce, je jeho postavení zvláštním darem od Pána. Takové bohatství nelze v žádném případě považovat za hmotné. V současné době — zvláště na této planetě Zemi — vliv Pána Brahmy značně zeslábl a moc převzali zástupci Hiraṇyakaśipua, tedy Rākṣasové a démoni. Neexistuje tak žádná ochrana bráhmanské kultury a krav, což jsou základní předpoklady všeobecného štěstí. Tento věk je velice nebezpečný, protože řízení společnosti spočívá v rukách démonů a Rākṣasů.