Skip to main content

KAPITOLA TŘETÍ

Hiraṇyakaśipuův plán stát se nesmrtelným

Tato kapitola líčí, jak Hiraṇyakaśipu podstupoval tvrdou askezi, aby dosáhl hmotného prospěchu, a sužoval tak celý vesmír. Poněkud to znepokojilo i Pána Brahmu, vůdčí osobnost tohoto vesmíru, který se osobně vydal zjistit, proč se Hiraṇyakaśipu podrobuje tak přísné askezi.

Hiraṇyakaśipu se chtěl stát nesmrtelným. Přál si, aby ho nikdo nepřemohl, aby ho nepostihlo stáří a nemoc a neohrožoval ho žádný protivník. Tak se chtěl stát absolutním vládcem celého vesmíru. S touto touhou v mysli přišel do údolí hory Mandary a podrobil se náročné askezi a meditaci. Když to polobozi viděli, vrátili se do svých domovů. Mezitím mu však z hlavy začal šlehat oheň, který obtěžoval celý vesmír s jeho obyvateli, včetně ptáků, zvířat a polobohů. Když už byly všechny vyšší a nižší planety tak rozpálené, že se na nich nedalo žít, znepokojení polobozi opustili svá sídla na vyšších planetách, odebrali se za Pánem Brahmou a modlili se k němu, aby jim poskytl úlevu od tohoto nadměrného horka. Vyjevili mu Hiraṇyakaśipuův cíl prodloužit svůj život, stát se nesmrtelným a ovládnout všechny planetární soustavy včetně Dhruvaloky.

Když Pán Brahmā uslyšel o účelu Hiraṇyakaśipuovy asketické meditace, vydal se k němu. Doprovázel ho velký mudrc Bhṛgu a další vznešené osobnosti, jako například Dakṣa. Brahmā pokropil Hiraṇyakaśipuovu hlavu vodou ze své nádoby kamaṇḍalu.

Hiraṇyakaśipu, král Daityů, opakovaně skládal Pánu Brahmovi, stvořiteli tohoto vesmíru, uctivé poklony a modlil se k němu. Když mu Pán Brahmā přislíbil požehnání, přál si, aby ho nezabila žádná existující živá bytost, na žádném krytém ani otevřeném místě, aby nezemřel ve dne ani v noci, aby nebyl zabit žádnou zbraní, na zemi ani ve vzduchu, a aby ho nezabil člověk, zvíře, polobůh ani jakýkoliv jiný tvor, živý nebo neživý. Dále se modlil o svrchovanou vládu nad celým vesmírem a požádal o osm druhů dokonalosti yogy, jako jsou aṇimā a laghimā.

Sloka 1:
Nārada Muni řekl Mahārāji Yudhiṣṭhirovi: Démonský král Hiraṇyakaśipu chtěl dosáhnout toho, aby byl nepřemožitelný, nestárnul a jeho tělu neubývalo síly. Přál si získat všechny druhy jógové dokonalosti, jako jsou aṇimā a laghimā, být nesmrtelný a stát se jediným králem celého vesmíru včetně Brahmaloky.
Sloka 2:
V údolí hory Mandary započal Hiraṇyakaśipu svou askezi, při níž stál na špičkách se zdviženými pažemi a hleděl do nebe. Byla to nesmírně obtížná pozice, ale on ji přijal jako prostředek sloužící k dosažení dokonalosti.
Sloka 3:
Z jeho vlasů vycházelo jasné světlo, oslnivé a nesnesitelné jako paprsky slunce v době zničení. Když polobozi, kteří cestovali po různých planetách, viděli jeho tvrdou askezi, vrátili se do svých domovů.
Sloka 4:
Jeho tvrdá askeze způsobila, že mu z hlavy začal šlehat oheň. Ten se i s kouřem šířil po nebi a způsobil, že se vyšší a nižší planety nesmírně rozžhavily.
Sloka 5:
Silou jeho přísné askeze se rozbouřily všechny řeky a oceány, země s horami a ostrovy se začala třást a padaly hvězdy a planety. Všechny světové strany zachvátil požár.
Sloka 6:
Všichni polobozi, spalovaní a nesmírně znepokojení Hiraṇyakaśipuovou tvrdou askezí, opustili své sídelní planety a odebrali se na planetu Pána Brahmy, kde stvořiteli oznámili: Ó pane polobohů, vládce vesmíru! Oheň šlehající z Hiraṇyakaśipuovy hlavy jako výsledek jeho tvrdé askeze nás začal tak sužovat, že jsme museli opustit naše planety a přicházíme za tebou.
Sloka 7:
Ó vznešený pane, vládce celého vesmíru! Jestliže to považuješ za správné, ukonči prosím tyto nepokoje vedoucí ke všeobecnému zničení dříve, než přinesou zkázu všem tvým poslušným podřízeným!
Sloka 8:
Hiraṇyakaśipu začal podstupovat nesmírně tvrdou askezi. Přestože ti jeho plán není neznámý, vyslechni si prosím od nás jeho záměry.
Sloka 9-10:
“Pán Brahmā, nejvyšší osobnost v tomto vesmíru, získal své vznešené postavení díky přísné askezi, mystické síle a transu. Tak se po stvoření vesmíru stal polobohem, který je hoden nejvyššího uctívání. Jelikož jsem věčný a čas je také věčný, budu po mnoho životů usilovat o právě takovou askezi, mystickou sílu a trans, a zaujmu tak stejné postavení, jaké má on.”
Sloka 11:
“Silou své tvrdé askeze úplně převrátím výsledky zbožných a bezbožných činností a všechna pravidla tohoto světa! Dokonce i Dhruvaloka bude na konci věku zničena — k čemu je tedy dobrá? Já raději zůstanu v postavení Brahmy.”
Sloka 12:
Ó pane, ze spolehlivých zdrojů jsme slyšeli, že Hiraṇyakaśipu nyní podstupuje velkou askezi, aby získal tvé postavení. Ó vládce tří světů, prosíme, podnikni neprodleně kroky, jež uznáš za vhodné.
Sloka 13:
Ó Pane Brahmo, tvé postavení v tomto vesmíru je nanejvýš příznivé pro každého, a zvláště pro krávy a brāhmaṇy. Bráhmanskou kulturu a ochranu krav lze oslavovat stále více, a díky tomu bude přirozeně přibývat veškerého hmotného štěstí, bohatství a přízně osudu. Jestliže však Hiraṇyakaśipu zaujme tvé místo, bude vše ztraceno.
Sloka 14:
Ó králi, nejmocnější Pán Brahmā se poté, co mu polobozi přednesli tyto zprávy, okamžitě vydal v doprovodu Bhṛgua, Dakṣi a dalších velkých mudrců na místo, kde Hiraṇyakaśipu podstupoval askezi.
Sloka 15-16:
Pán Brahmā, jehož přepravuje letadlo v podobě labutě, nejprve neviděl, kde Hiraṇyakaśipu je, protože démonovo tělo bylo pokryté mraveništěm, trávou a bambusovými stvoly. Jelikož tam Hiraṇyakaśipu stál již velmi dlouho, mravenci sežrali jeho kůži, tuk, maso a krev. Pak ho Pán Brahmā a polobozi spatřili — připomínal slunce zakryté mrakem a svou askezí rozpaloval celý svět. Užaslý Brahmā se usmál a oslovil ho.
Sloka 17:
Pán Brahmā řekl: Vstaň, synu Kaśyapy Muniho, prosím vstaň. Přeji ti jen samé štěstí! Nyní jsi dosáhl dokonalosti v podstupování askeze, a proto ti mohu dát požehnání. Můžeš mě žádat o cokoliv a já se pokusím tvé přání splnit.
Sloka 18:
Pohled na to, jak snášíš utrpení, ve mně vzbuzuje údiv. Přestože tě požírají a koušou nejrůznější červi a mravenci, udržuješ svůj životní vzduch v oběhu ve svých kostech. To je opravdu úžasné!
Sloka 19:
Dokonce ani světci narození před tebou, jako například Bhṛgu, nedokázali podstoupit tak tvrdou askezi a nedokáže to nikdo ani v budoucnosti. Kdo v těchto třech světech je schopen přežít sto nebeských let bez jediného napití vody?
Sloka 20:
Můj milý synu Diti, díky velkému odhodlání a askezi jsi dosáhl toho, co bylo nemožné dokonce i pro velké světce. Tak jsi mě přemohl.
Sloka 21:
Ó nejlepší z asurů, z tohoto důvodu jsem nyní připraven dát ti všechna požehnání, která si budeš přát. Patřím do nebeského světa polobohů, kteří neumírají jako lidské bytosti. Proto i když ty sám musíš zemřít, tvé setkání se mnou nebude marné.
Sloka 22:
Śrī Nārada Muni pokračoval: Když nesmírně mocný Pán Brahmā, první bytost v tomto vesmíru, k Hiraṇyakaśipuovi promluvil, pokropil jeho tělo, které bylo sežráno mravenci a jiným hmyzem, transcendentální, neomylně účinkující duchovní vodou ze své kamaṇḍalu. Tak jej přivedl zpátky k životu.
Sloka 23:
Jakmile na Hiraṇyakaśipua dopadly kapky vody z nádoby Pána Brahmy, povstal v obnoveném těle s údy tak silnými, že mohly snést zásah blesku. Tak jako oheň vyšlehne ze dřeva, Hiraṇyakaśipu se vynořil z mraveniště jako silný mladý muž a lesk jeho těla připomínal roztavené zlato.
Sloka 24:
Nesmírně ho potěšilo, když před sebou na nebi uviděl Pána Brahmu v jeho letadle v podobě labutě. Okamžitě padl na zem, dotkl se jí hlavou a začal vyjadřovat, jak je mu zavázán.
Sloka 25:
Když vůdce Daityů vstával ze země a uviděl Pána Brahmu před sebou, byl přemožen radostí. Měl slzy v očích a jeho tělo se třáslo. Se sepjatýma rukama začal rozechvělým hlasem pokorně pronášet modlitby, aby Pána Brahmu uspokojil.
Sloka 26-27:
S úctou se klaním nejvyššímu pánu tohoto vesmíru. Na konci každého dne jeho života je vesmír vlivem času zcela zahalen neproniknutelnou tmou a poté, během svého dalšího dne, tento zářící pán svým vlastním jasem projevuje, udržuje a ničí celý vesmírný projev prostřednictvím hmotné energie se třemi kvalitami. On, Pán Brahmā, je útočištěm těchto kvalit — sattva-guṇy, rajo-guṇy a tamo-guṇy.
Sloka 28:
Klaním se původní osobnosti v tomto vesmíru, Pánu Brahmovi, jenž dokáže použít svou mysl a realizovanou inteligenci ke tvoření tohoto vesmírného projevu. Díky němu dostává vše ve vesmíru viditelnou podobu. Pán Brahmā je tedy příčinou existence všech projevů.
Sloka 29:
Ó pane, jsi původ života v tomto hmotném světě a jako takový jsi pánem a vládcem pohyblivých i nehybných živých bytostí, který probouzí jejich vědomí. Zajišťuješ funkci mysli a činných i poznávacích smyslů, a proto jsi velký vládce všech hmotných prvků i jejich vlastností a také všech tužeb.
Sloka 30:
Můj milý pane, svou podobou zosobněných Véd a prostřednictvím poznání týkajícího se činností všech brāhmaṇů, kteří konají oběť, šíříš sedm druhů védských yajñí, počínaje agniṣṭomou. To ty inspiruješ obětující brāhmaṇy ke konání obřadů uvedených ve třech Védách. Jako Svrchovaná Duše, Nadduše všech živých bytostí, jsi bez počátku, bez konce a vševědoucí, za hranicemi času a prostoru.
Sloka 31:
Ó můj pane, jsi věčně bdělý a vidíš vše, co se děje. Jakožto věčný čas ukrajuješ z délky života všech tvorů prostřednictvím svých různých částí, jako jsou okamžiky, sekundy, minuty a hodiny. Přitom se však neměníš. Spočíváš na jednom místě jako Nadduše, svědek a Nejvyšší Pán, nezrozený, všeprostupující vládce, příčina života všech živých bytostí.
Sloka 32:
Nic od tebe není oddělené, ať je to lepší nebo horší, nehybné či pohyblivé. Poznání z védských písem, jako jsou Upaniṣady, a ze všech pododvětví původní védské moudrosti představuje tvé vnější tělo. Jsi Hiraṇyagarbha, zdroj vesmíru, a přesto jsi jakožto nejvyšší vládce transcendentální vůči hmotnému světu, sestávajícímu ze tří kvalit hmotné přírody.
Sloka 33:
Ó můj pane, zatímco beze změny setrváváš ve svém sídle, expanduješ uvnitř tohoto projeveného vesmíru svou vesmírnou podobu, a tak se zdá, že si užíváš hmotného světa. Jsi Brahman, Nadduše, nejstarší, Osobnost Božství.
Sloka 34:
Skládám uctivé poklony Nejvyššímu, který ve své neomezené, neprojevené podobě expanduje vesmírný projev, souhrnnou podobu vesmíru. Vlastní vnější a vnitřní energii a také smíšenou energii, která se nazývá okrajová a sestává ze všech živých bytostí.
Sloka 35:
Ó můj pane, nejlepší z dárců požehnání, jsi-li ochoten obdařit mě tím, po čem toužím, pak prosím, aby mě nezabila žádná z živých bytostí, které jsi stvořil.
Sloka 36:
Zaruč mi, že nezemřu uvnitř ani vně žádného obydlí, ve dne ani v noci, na zemi ani na nebi. Zaruč mi, že mou smrt nezpůsobí žádná existující bytost, jež nepatří mezi ty, které jsi stvořil, žádná zbraň a žádný člověk či zvíře.
Sloka 37-38:
Zaruč mi, že nezemřu zásahem žádné bytosti, živé či neživé. Dále mi zaruč, že mě nezabije žádný polobůh, démon či velký had z nižších planet. Nikdo tě nedokáže zabít na bojišti, a nemáš tedy soupeře. Dej mi proto požehnání, abych ani já neměl protivníka. Zajisti mi svrchovanou nadvládu nad všemi živými bytostmi a vládnoucími božstvy a všechnu slávu, která z tohoto postavení plyne. Dále mne obdař všemi mystickými silami dosažitelnými dlouhodobou askezí a prováděním yogy, neboť o ty nelze nikdy přijít.