Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 7.2.47

Verš

yāval liṅgānvito hy ātmā
tāvat karma-nibandhanam
tato viparyayaḥ kleśo
māyā-yogo ’nuvartate

Synonyma

yāvat — dokud; liṅga-anvitaḥ — pokrytá jemnohmotným tělem; hi — zajisté; ātmā — duše; tāvat — tak dlouho; karma — plodonosných činností; nibandhanam — pouto; tataḥ — z toho; viparyayaḥ — zvrat v životě (mylné považování těla za sebe sama); kleśaḥ — utrpení; māyā-yogaḥ — pevný vztah s vnější, matoucí energií; anuvartate — následuje.

Překlad

Dokud duši halí jemnohmotné tělo z mysli, inteligence a falešného ega, je poutána výsledky svých plodonosných činností. Kvůli tomuto pokryvu je spojena s hmotnou energií, a tak musí neustále, život za životem, snášet utrpení, které způsobují hmotné podmínky a životní zvraty.

Význam

Živá bytost je poutána jemnohmotným tělem z mysli, inteligence a falešného ega. Stav mysli před smrtí se proto stává příčinou existence dalšího těla. Bhagavad-gītā (8.6) dokládá, že při umírání udává mysl kritéria pro přemístění duše do těla jiného druhu (yaṁ yaṁ vāpi smaran bhāvaṁ tyajaty ante kalevaram). Jestliže živá bytost odolává nátlaku mysli a zaměstnává ji láskyplnou službou Pánu, mysl nemůže způsobit její degradaci. Proto je povinností všech lidí neustále zaměstnávat mysl službou u lotosových nohou Pána Kṛṣṇy (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ). Když je mysl činná tímto způsobem, inteligence je očištěna a dostává inspiraci od Nadduše (dadāmi buddhi-yogaṁ tam). Tak živá bytost spěje k vysvobození z pout hmoty. Individuální duše podléhá zákonům karmy, ale Nadduše, Paramātmā, není plodonosnými činnostmi duše ovlivněna. Védské Upaniṣady dokládají, že Paramātmā a jīvātmā, jež jsou přirovnány ke dvěma ptákům, sídlí v těle; jīvātmā si užívá nebo trpí tím, že pojídá plody činností těla, ale Paramātmā, která není takto poutána, je svědkem činností individuální duše a dovoluje jí jednat, jak si přeje.