SB 7.15.43-44

rāgo dveṣaś ca lobhaś ca
śoka-mohau bhayaṁ madaḥ
māno 'vamāno 'sūyā ca
māyā hiṁsā ca matsaraḥ
rajaḥ pramādaḥ kṣun-nidrā
śatravas tv evam ādayaḥ
rajas-tamaḥ-prakṛtayaḥ
sattva-prakṛtayaḥ kvacit
Překlad slovo od slova: 
rāgaḥ — připoutanost; dveṣaḥ — nepřátelství; ca — také; lobhaḥ — chamtivost; ca — také; śoka — nářek; mohau — iluze; bhayam — strach; madaḥ — šílenství; mānaḥ — pýcha; avamānaḥ — urážky; asūyā — hledání chyb na druhých; ca — také; māyā — klamání; hiṁsā — násilí; ca — také; matsaraḥ — nesnášenlivost; rajaḥ — vášeň; pramādaḥ — zmatenost; kṣut — hlad; nidrā — spánek; śatravaḥ — nepřátelé; tu — ovšem; evam ādayaḥ — dokonce i další podobná pojetí života; rajaḥ-tamaḥ — kvůli pojetí vášně a nevědomosti; prakṛtayaḥ — příčiny; sattva — kvůli pojetí dobra; prakṛtayaḥ — příčiny; kvacit — někdy.
Překlad: 
Je-li někdo v podmíněném stavu, jeho pojetí života je někdy znečištěné vášní a nevědomostí, které se projevují jako připoutanost, nepřátelství, chamtivost, nářek, iluze, strach, šílenství, pýcha, urážky, hledání chyb na druhých, klamání, násilí, nesnášenlivost, vášeň, zmatenost, hlad a spánek. To vše jsou nepřátelé. Někdy je také pojetí živé bytosti znečištěné kvalitou dobra.
Význam: 

Skutečným cílem života je vrátit se domů, zpátky k Bohu, ale v cestě k jeho dosažení stojí mnoho překážek vytvořených třemi kvalitami hmotné přírody — někdy kombinací rajo-guṇy a tamo-guṇy, kvalit vášně a nevědomosti, a jindy kvalitou dobra. Tato pojetí života v hmotném světě brání v duchovním pokroku dokonce i lidumilovi, nacionalistovi a z hmotného hlediska dobrému člověku. Oč většími překážkami jsou potom nepřátelství, chamtivost, iluze, nářek a příliš velká připoutanost k hmotnému požitku. Abychom se blížili k terči, kterým je Viṣṇu — což je naším skutečným zájmem — musíme být silní a naučit se tyto různé překážky neboli nepřátele zdolávat. Jinými slovy, neměli bychom lpět na přání být dobrým či špatným člověkem tohoto hmotného světa.

Takzvané dobré a špatné vlastnosti v tomto světě jsou jedno a totéž, neboť je tvoří tři kvality hmotné přírody. Tuto hmotnou přírodu musíme překonat. Dokonce i védské obřady se zakládají na třech kvalitách. Proto Kṛṣṇa radil Arjunovi:

traiguṇya-viṣayā vedā
nistraiguṇyo bhavārjuna
nirdvandvo nitya-sattva-stho
niryoga-kṣema ātmavān

“Védy převážně pojednávají o tématech spojených s třemi kvalitami hmotné přírody. Ó Arjuno, staň se transcendentálním vůči těmto kvalitám. Zůstaň nedotčen protiklady, buď prostý veškeré úzkosti kvůli zisku a bezpečí a setrvávej na úrovni svého skutečného já.” (Bg. 2.45) Na jiném místě Bhagavad-gīty Pán říká: ūrdhvaṁ gacchanti sattva-sthāḥ — pokud se někdo stane dobrým člověkem (to znamená pokud je pod vlivem kvality dobra), může dosáhnout vyšších planetárních soustav. Je-li naopak člověk nakažen rajo-guṇou a tamo-guṇou, může zůstat zde nebo poklesnout do říše zvířat. Všechny tyto situace jsou však překážkami na cestě k duchovnímu osvobození. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto říká:

brahmāṇḍa bhramite kona bhāgyavān jīva
guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja

Má-li živá bytost dostatek štěstí, aby transcendovala všechny tyto takzvané dobré a špatné vlastnosti a dosáhla milostí Kṛṣṇy a gurua úrovně oddané služby, její život je úspěšný. Člověk tedy musí být velmi odvážný, aby tyto nepřátele vědomí Kṛṣṇy přemohl. Musí směle šířit vědomí Kṛṣṇy, aniž by se staral o dobro a zlo tohoto hmotného světa.