Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 7.15.35

Verš

kāmādibhir anāviddhaṁ
praśāntākhila-vṛtti yat
cittaṁ brahma-sukha-spṛṣṭaṁ
naivottiṣṭheta karhicit

Synonyma

kāma-ādibhiḥ — různými chtivými touhami; anāviddham — neovlivněné; praśānta — klidné, pokojné; akhila-vṛtti — v každém ohledu, ve všech činnostech; yat — to, co; cittam — vědomí; brahma-sukha-spṛṣṭam — nacházející se na transcendentální úrovni věčné blaženosti; na — ne; eva — zajisté; uttiṣṭheta — může opustit; karhicit — kdy.

Překlad

Když je vědomí živé bytosti neznečištěné hmotnými chtivými touhami, je klidné při všech činnostech, neboť živá bytost dosáhla věčného, blaženého života. Po dosažení této úrovně se již nikdy nevrátí k materialistickému jednání.

Význam

Stav brahma-sukha-spṛṣṭam popisuje i Bhagavad-gītā (18.54):

brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām

“Ten, kdo je v tomto transcendentálním postavení, okamžitě poznává Nejvyšší Brahman a je plný radosti. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a je nakloněn všem živým bytostem stejně. Tehdy začíná jednat transcendentálně, prokazovat oddanou službu Pánu.” Obecně platí, že kdo jednou dosáhne transcendentální úrovně brahma-sukha, transcendentální blaženosti, ji nikdy neopustí. Pokud se však živá bytost nevěnuje oddané službě, je možné, že se znovu vrátí na hmotnou úroveň. Āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ patanty adho 'nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ — někdo může dosáhnout úrovně brahma-sukha, transcendentální blaženosti, ale i z ní poklesnout na hmotnou úroveň, pokud se nezaměstnává oddanou službou.