Śrīmad-bhāgavatam 7.14.14
Verš
kalpayed vṛttim ātmanaḥ
śeṣe svatvaṁ tyajan prājñaḥ
padavīṁ mahatām iyāt
Synonyma
siddhaiḥ — věci získané milostí Pána; yajñā-avaśiṣṭa-arthaiḥ — věci získané po vykonání oběti Pánu či po dokončení doporučené pañca-sūnā yajñi; kalpayet — člověk má považovat; vṛttim — zdroj obživy; ātmanaḥ — pro sebe; śeṣe — na konci; svatvam — takzvaného vlastnického práva na svou manželku, děti, domov, firmu a tak dále; tyajan — vzdají se; prājñaḥ — ti, kdo jsou moudří; padavīm — postavení; mahatām — velkých osobností, které jsou zcela spokojené na úrovni duchovního vědomí; iyāt — mají dosáhnout.
Překlad
Inteligentní člověk se má spokojit s tím, že jí prasādam (jídlo obětované Pánu) nebo že vykonává pět různých druhů yajñi (pañca-sūnā). Pomocí těchto činností se má vzdát připoutanosti k tělu a takzvaného vlastnického práva, které se vztahuje na tělo. Když toto dokáže, jeho postavení mahātmy je neochvějné.
Význam
Příroda vše zařizuje tak, aby nás živila. Na pokyn Nejvyšší Osobnosti Božství je zajištěna potrava pro každou živou bytost v každé z 8 400 000 forem života. Eko bahūnāṁ yo vidadhāti kāmān — každá živá bytost musí něco jíst a Nejvyšší Osobnost Božství všechny životní potřeby zajišťuje, slonu i mravenci. Všechny živé bytosti žijí na účet Nejvyššího Pána, a ten, kdo je inteligentní, by proto neměl těžce pracovat s vidinou většího hmotného pohodlí. Měl by si raději šetřit energii na rozvoj vědomí Kṛṣṇy. Vše stvořené na nebi, ve vzduchu, na zemi a v moři patří Nejvyšší Osobnosti Božství a každá živá bytost dostává potravu. Člověk by si proto neměl dělat velké starosti s hospodářským rozvojem a zbytečně plýtvat časem a energií, neboť se tak vystavuje nebezpečí, že upadne do koloběhu zrození a smrti.