SB 7.14.14

siddhair yajñāvaśiṣṭārthaiḥ
kalpayed vṛttim ātmanaḥ
śeṣe svatvaṁ tyajan prājñaḥ
padavīṁ mahatām iyāt
Překlad slovo od slova: 
siddhaiḥ — věci získané milostí Pána; yajñā-avaśiṣṭa-arthaiḥ — věci získané po vykonání oběti Pánu či po dokončení doporučené pañca-sūnā yajñi; kalpayet — člověk má považovat; vṛttim — zdroj obživy; ātmanaḥ — pro sebe; śeṣe — na konci; svatvam — takzvaného vlastnického práva na svou manželku, děti, domov, firmu a tak dále; tyajan — vzdají se; prājñaḥ — ti, kdo jsou moudří; padavīm — postavení; mahatām — velkých osobností, které jsou zcela spokojené na úrovni duchovního vědomí; iyāt — mají dosáhnout.
Překlad: 
Inteligentní člověk se má spokojit s tím, že jí prasādam (jídlo obětované Pánu) nebo že vykonává pět různých druhů yajñi (pañca-sūnā). Pomocí těchto činností se má vzdát připoutanosti k tělu a takzvaného vlastnického práva, které se vztahuje na tělo. Když toto dokáže, jeho postavení mahātmy je neochvějné.
Význam: 

Příroda vše zařizuje tak, aby nás živila. Na pokyn Nejvyšší Osobnosti Božství je zajištěna potrava pro každou živou bytost v každé z 8 400 000 forem života. Eko bahūnāṁ yo vidadhāti kāmān — každá živá bytost musí něco jíst a Nejvyšší Osobnost Božství všechny životní potřeby zajišťuje, slonu i mravenci. Všechny živé bytosti žijí na účet Nejvyššího Pána, a ten, kdo je inteligentní, by proto neměl těžce pracovat s vidinou většího hmotného pohodlí. Měl by si raději šetřit energii na rozvoj vědomí Kṛṣṇy. Vše stvořené na nebi, ve vzduchu, na zemi a v moři patří Nejvyšší Osobnosti Božství a každá živá bytost dostává potravu. Člověk by si proto neměl dělat velké starosti s hospodářským rozvojem a zbytečně plýtvat časem a energií, neboť se tak vystavuje nebezpečí, že upadne do koloběhu zrození a smrti.