Śrīmad-bhāgavatam 7.11.18-20
Verš
mṛtena pramṛtena vā
satyānṛtābhyām api vā
na śva-vṛttyā kadācana
amṛtaṁ yad ayācitam
mṛtaṁ tu nitya-yācñā syāt
pramṛtaṁ karṣaṇaṁ smṛtam
śva-vṛttir nīca-sevanam
varjayet tāṁ sadā vipro
rājanyaś ca jugupsitām
sarva-vedamayo vipraḥ
sarva-devamayo nṛpaḥ
Synonyma
ṛta-amṛtābhyām — ze zdrojů živobytí zvaných ṛta a amṛta; jīveta — člověk může žít; mṛtena — ze zaměstnání zvaného mṛta; pramṛtena vā — nebo ze zaměstnání pramṛta; satyānṛtābhyām api — i ze zaměstnání satyānṛta; vā — nebo; na — nikdy; śva-vṛttyā — činností psů; kadācana — kdykoliv; ṛtam — ṛta; uñchaśilam — živit se sbíráním zrní zanechaného na poli nebo na tržišti; proktam — je řečeno; amṛtam — zaměstnání amṛta; yat — které; ayācitam — získané bez žebrání; mṛtam — zaměstnání mṛta; tu — ale; nitya-yācñā — denně žebrat o zrní u farmářů; syāt — má být; pramṛtam — zdroj živobytí pramṛta; karṣaṇam — obdělávání pole; smṛtam — tak se připomíná; satyānṛtam — zaměstnání satyānṛta; ca — a; vāṇijyam — obchod; śva-vṛttiḥ — činnost psů; nīca-sevanam — služba níže postaveným (vaiśyům a śūdrům); varjayet — má se zříci; tām — té (činnosti psů); sadā — vždy; vipraḥ — brāhmaṇa; rājanyaḥ ca — a kṣatriya; jugupsitām — odporné; sarva-veda-mayaḥ — obeznámený s veškerou védskou moudrostí; vipraḥ — brāhmaṇa; sarva-deva-mayaḥ — ztělesnění všech polobohů; nṛpaḥ — kṣatriya či král.
Překlad
Za výjimečných okolností může člověk přijmout kterékoliv ze zaměstnání zvaných ṛta, amṛta, mṛta, pramṛta a satyānṛta, ale nikdy by neměl přijímat činnosti psa. Zaměstnání uñchaśila, sbírání zrní z pole, se nazývá ṛta. Shromažďování bez žebrání se nazývá amṛta, žebrání zrní je mṛta, obdělávání půdy se říká pramṛta a obchod je satyānṛta. Služba nízko postaveným lidem se však nazývá śva-vṛtti, činnost psů. Konkrétně brāhmaṇové a kṣatriyové by neměli přijímat podřadnou a odpornou službu śūdrům. Brāhmaṇové mají být důkladně obeznámeni s veškerou védskou moudrostí a kṣatriyové s uctíváním polobohů.
Význam
Bhagavad-gītā (4.13) uvádí: cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ — čtyři třídy společnosti stvořil Nejvyšší Pán podle tří kvalit hmotné přírody a činností, které jsou s nimi spojeny. Princip dělení společnosti na čtyři skupiny — brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra — byl dříve přísně zachováván, ale kvůli postupnému zanedbávání zásad varṇāśrama-dharmy převládlo obyvatelstvo úrovně varṇa-saṅkara a celý systém je zapomenut. V tomto věku Kali je prakticky každý śūdrou (kalau śūdra-sambhavāḥ) a nalézt brāhmaṇu, kṣatriyu či vaiśyu je značně obtížné. I když je hnutí pro vědomí Kṛṣṇy hnutím brāhmaṇů a vaiṣṇavů, snaží se opět nastolit Bohem inspirované zřízení varṇāśramy, neboť bez tohoto rozdělení společnosti nemůže nikde nastat mír ani blahobyt.