SB 7.1.4-5

śrī-ṛṣir uvāca
sādhu pṛṣṭaṁ mahārāja
hareś caritam adbhutam
yad bhāgavata-māhātmyaṁ
bhagavad-bhakti-vardhanam
gīyate paramaṁ puṇyam
ṛṣibhir nāradādibhiḥ
natvā kṛṣṇāya munaye
kathayiṣye hareḥ kathām
Překlad slovo od slova: 
śrī-ṛṣiḥ uvāca — mudrc Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; sādhu — vynikající; pṛṣṭam — dotaz; mahā-rāja — ó velký králi; hareḥ — Nejvyššího Pána, Hariho; caritam — činnosti; adbhutam — úžasné; yat — z čeho; bhāgavata — Pánova oddaného (jménem Prahlāda); māhātmyam — sláva; bhagavat-bhakti — oddanost Pánovi; vardhanam — rostoucí; gīyate — je opěvována; paramam — nejpřednějšími; puṇyam — zbožnými; ṛṣibhiḥ — mudrci; nārada-ādibhiḥ — v čele se Śrī Nāradou Munim; natvā — poté, co se pokloním; kṛṣṇāya — Kṛṣṇovi Dvaipāyanovi Vyāsovi; munaye — velkému mudrci; kathayiṣye — budu vyprávět; hareḥ — o Harim; kathām — vyprávění.
Překlad: 
Velký mudrc Śukadeva Gosvāmī řekl: Můj milý králi, kladeš mi vynikající otázku. Rozhovory o činnostech Pána, které zahrnují i slávu Jeho oddaných, jsou oddaným nesmírně příjemné. Tato úžasná vyprávění vždy odstraňují utrpení materialistického způsobu života. Velcí mudrci, jako je Nārada, tedy stále hovoří na téma Śrīmad-Bhāgavatamu, jelikož to dává možnost naslouchat o Pánových neobyčejných činnostech a opěvovat je. S úctou se pokloním Śrīlovi Vyāsadevovi a poté začnu hovořit o jednání Pána Hariho.
Význam: 

Śukadeva Gosvāmī skládá uctivé poklony Kṛṣṇovi Dvaipāyanovi Vyāsovi (kṛṣṇāya munaye). Přednášející se musí nejprve s úctou poklonit svému duchovnímu učiteli. Śukadevovým duchovním učitelem je jeho otec Vyāsadeva, a proto se Śukadeva nejprve s úctou klaní Kṛṣṇovi Dvaipāyanovi Vyāsovi a poté začíná vyprávět o Pánu Harim.

Kdykoliv se naskytne příležitost naslouchat o transcendentálních činnostech Pána, musíme jí využít. Śrī Caitanya Mahāprabhu doporučuje: kīrtanīyaḥ sadā hariḥ — je třeba být neustále pohroužen v kṛṣṇa-kathā prostřednictvím zpívání, rozmlouvání a naslouchání o Kṛṣṇovi. To je jediné zaměstnání toho, kdo si je vědom Kṛṣṇy.