SB 6.5.41

nānubhūya na jānāti
pumān viṣaya-tīkṣṇatām
nirvidyate svayaṁ tasmān
na tathā bhinna-dhīḥ paraiḥ
Překlad slovo od slova: 
na — ne; anubhūya — prožívající; na — ne; jānāti — zná; pumān — osoba; viṣaya-tīkṣṇatām — ostrá bolest hmotného požitku; nirvidyate — odpoutá; svayam — sebe; tasmāt — od toho; na tathā — ne jako ten; bhinna-dhīḥ — jehož inteligence je změněna; paraiḥ — druhými.
Překlad: 
Hmotný požitek je nesporně příčinou všeho neštěstí, ale člověk se ho nedokáže vzdát, dokud osobně nezakusí, kolik utrpení přináší. Má se mu proto dovolit, aby rozvíjel poznání a zároveň se dále věnoval takzvanému hmotnému požitku, a tak zakusil strastiplnost tohoto iluzorního hmotného štěstí. Poté, bez pomoci druhých, přijde na to, že hmotný požitek je nechutný. Ti, jejichž mysl změnili druzí, nedospějí na takovou úroveň odříkání jako ti, kdo mají osobní zkušenost.
Význam: 

Je řečeno, že dokud žena neotěhotní, nemůže pochopit utrpení porodu. Bandhyā ki bujhibe prasava-vedanā. Slovo bandhyā znamená “neplodná žena”. Taková žena nemůže rodit; jak by potom mohla chápat porodní bolesti? Podle filozofie Prajāpatiho Dakṣi musí žena nejprve otěhotnět a pak zakusit bolesti porodu. Potom — je-li inteligentní — již nebude chtít být znovu těhotná. To však ve skutečnosti není pravda. Sexuální požitek je tak silný, že žena otěhotní a trpí při porodu, ale pak bez ohledu na svou zkušenost otěhotní znovu. Podle Dakṣovy filozofie se má člověk zaplést do hmotného požitku a poté, co zakusí neštěstí, které z něho plyne, se ho automaticky zříci. Hmotná příroda je však tak mocná, že člověk nezanechá svých pokusů užívat si, přestože trpí na každém kroku (tṛpyanti neha kṛpaṇā bahu-duḥkha-bhājaḥ). Za těchto okolností platí, že dokud člověk nezíská společnost oddaného, jako je Nārada Muni nebo jeho služebník v učednické posloupnosti, spící smysl pro odříkání se v něm nemůže probudit. Není pravda, že v důsledku utrpení, které přináší hmotný požitek, člověk automaticky vyvine odpoutanost. K tomu potřebuje požehnání oddaného, jako je Nārada Muni; pak se může zříci své připoutanosti k hmotnému světu. Mladí chlapci a děvčata v hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se vzdávají sklonů k hmotnému požitku nikoliv na základě své zkušenosti, ale díky milosti Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua a Jeho služebníků.