Śrīmad-bhāgavatam 6.5.37

Verš

ṛṇais tribhir amuktānām
amīmāṁsita-karmaṇām
vighātaḥ śreyasaḥ pāpa
lokayor ubhayoḥ kṛtaḥ

Synonyma

ṛṇaiḥ — od dluhů; tribhiḥ — tří; amuktānām — těch, kdo nejsou osvobozeni; amīmāṁsita — neuvažující; karmaṇām — cestu povinnosti; vighātaḥ — zničení; śreyasaḥ — cesty ke štěstí; pāpa — ó velký hříšníku (Nārado Muni); lokayoḥ — světů; ubhayoḥ — obou; kṛtaḥ — vykonané.

Překlad

Prajāpati Dakṣa řekl: Moji synové se ještě v žádném případě nezbavili svých tří dluhů — nevzali své závazky řádně v úvahu. Ó Nārado Muni, ó zosobnění hříchu, postavil jsi překážky do jejich cesty ke štěstí v tomto i příštím světě, protože jsou stále zadluženi světcům, polobohům a svému otci.

Význam

Jakmile se brāhmaṇa narodí, bere na sebe tři dluhy — dluh světcům, dluh polobohům a dluh svému otci. Syn brāhmaṇy musí podstoupit celibát (brahmacarya), aby splatil dluh světcům, musí vykonávat obřady, aby splatil dluh polobohům, a musí zplodit děti, aby se zbavil dluhu vůči svému otci. Prajāpati Dakṣa namítal, že i když je stav odříkání doporučený pro osvobození, nikdo nemůže být osvobozen, aniž by splnil své závazky vůči polobohům, světcům a otci. Jak mohl Nārada Muni vést Dakṣovy syny k životnímu stavu odříkání, když se ještě nezbavili těchto tří dluhů? Prajāpati Dakṣa zjevně neznal konečné rozhodnutí śāster. Śrīmad-Bhāgavatam (11.5.41) uvádí:

devarṣi-bhūtāpta-nṛṇāṁ pitṝṇāṁ
na kiṅkaro nāyam ṛṇī ca rājan
sarvātmanā yaḥ śaraṇaṁ śaraṇyaṁ
gato mukundaṁ parihṛtya kartam

Každý je zadlužený polobohům, živým bytostem všeobecně, své rodině, pitům a tak dále, ale pokud se člověk plně odevzdá Kṛṣṇovi (Mukundovi, Jenž může udělit osvobození), zbaví se všech dluhů, i když nevykonává žádné yajñi. I když člověk nesplatí své dluhy, bude jich zbaven, zřekne-li se hmotného světa pro Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, Jehož lotosové nohy jsou útočištěm všech. To je výrok śāster. Nārada Muni tedy jednal zcela správně, když dal synům Prajāpatiho Dakṣi pokyn, aby se okamžitě zřekli tohoto hmotného světa a přijali útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství. Prajāpati Dakṣa, otec Haryaśvů a Savalāśvů, bohužel nepochopil, jak velkou službu Nārada Muni vykonal, a oslovil ho výrazy pāpa, “zosobnění hříchu”, a asādhu, “pravý opak světce”. Nārada Muni jakožto velký světec a vaiṣṇava všechna tato obvinění Prajāpatiho Dakṣi toleroval. Tím, že vysvobodil všechny Dakṣovy syny a umožnil jim vrátit se domů, zpátky k Bohu, pouze vykonal svou povinnost vaiṣṇavy.