Śrīmad-bhāgavatam 6.12.12
Verš
manyate ’nīśam īśvaram
bhūtaiḥ sṛjati bhūtāni
grasate tāni taiḥ svayam
Synonyma
avidvān — ten, kdo je pošetilý, bez poznání; evam — takto; ātmānam — sebe; manyate — považuje; anīśam — i když zcela závisí na druhých; īśvaram — za svrchovaného vládce, nezávislého; bhūtaiḥ — prostřednictvím živých bytostí; sṛjati — On (Pán) tvoří; bhūtāni — jiné živé bytosti; grasate — pohlcuje; tāni — je; taiḥ — prostřednictvím jiných živých bytostí; svayam — On Sám.
Překlad
Pošetilý, hloupý člověk nemůže pochopit Nejvyšší Osobnost Božství. I když je vždy závislý, falešně se považuje za Nejvyššího. Pokud si někdo myslí: “Hmotné tělo živé bytosti je podle jejích plodonosných činností stvořeno otcem a matkou a totéž tělo bude zničeno někým dalším, tak jako například tygr žere jiná zvířata,” není to správné porozumění. To Nejvyšší Osobnost Božství tvoří a pohlcuje živé bytosti prostřednictvím jiných živých bytostí.
Význam
Podle závěru filozofie zvané karma-mīmāṁsā je příčinou všeho naše karma neboli předchozí plodonosné činnosti, a proto není třeba pracovat. Ti, kdo dospívají k tomuto závěru, jsou hloupí. Když otec tvoří dítě, nedělá to nezávisle; vede ho k tomu Nejvyšší Pán. Pán Sám říká v Bhagavad-gītě (15.15): sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca — “Sídlím v srdci každého a ode Mě pocházejí vzpomínky, poznání a zapomnění.” Nikoho nelze přimět, aby něco stvořil, jestliže k tomu nedostal příkaz od Nejvyšší Osobnosti Božství sídlící v srdci každého. Otec a matka tedy nejsou stvořiteli živé bytosti. Živá bytost je podle své karmy (plodonosných činností) umístěna do semene otce, který ji vpraví do lůna matky. Potom přijímá tělo odpovídající tomu, jaké má matka a otec (yathā-yoni yathā-bījam), a rodí se, aby trpěla nebo si užívala. Původní příčinou jejího zrození je tedy Nejvyšší Pán. Stejně tak je Nejvyšší Pán příčinou zabití živé bytosti. Nikdo nemá nezávislost; každý je závislý. Správný závěr je, že jedinou nezávislou osobou je Nejvyšší Osobnost Božství.