Śrīmad-bhāgavatam 6.11.24
Verš
dāsānudāso bhavitāsmi bhūyaḥ
manaḥ smaretāsu-pater guṇāṁs te
gṛṇīta vāk karma karotu kāyaḥ
Synonyma
aham — já; hare — ó můj Pane; tava — Tebe; pāda-eka-mūla — jehož jediným útočištěm jsou lotosové nohy; dāsa-anudāsaḥ — služebník Tvého služebníka; bhavitāsmi — stanu se; bhūyaḥ — znovu; manaḥ — má mysl; smareta — může vzpomínat; asu-pateḥ — Pána mého života; guṇān — vlastnosti; te — Tvé; gṛṇīta — mohou opěvovat; vāk — má slova; karma — činnosti v rámci služby Tobě; karotu — může vykonávat; kāyaḥ — mé tělo.
Překlad
Ó můj Pane, ó Nejvyšší Osobnosti Božství, budu moci být zase služebníkem Tvých věčných služebníků, kteří nacházejí útočiště jedině u Tvých lotosových nohou? Ó Pane mého života, mohu se znovu stát jejich služebníkem, aby má mysl mohla vždy myslet na Tvé transcendentální vlastnosti, má slova mohla tyto vlastnosti vždy opěvovat a mé tělo Ti mohlo vždy s láskou sloužit?
Význam
Tento verš shrnuje podstatu života oddaného. Člověk se musí nejprve stát služebníkem služebníka služebníka Pána (dāsānudāsa). Śrī Caitanya Mahāprabhu doporučoval — a také ukázal vlastním příkladem — že živá bytost si má vždy přát být služebníkem služebníka služebníka Kṛṣṇy, Pána gopī (gopī-bhartuḥ pada-kamalayor dāsa-dāsānudāsaḥ). To znamená, že člověk musí přijmout duchovního mistra, který přichází v učednické posloupnosti a je služebníkem služebníka Pána. Podle jeho pokynů pak musí zaměstnat své trojí vlastnictví — tělo, mysl a slova. Tělo má být zaměstnané fyzickou činností podle nařízení duchovního mistra, mysl má neustále myslet na Kṛṣṇu a slova mají kázat o slávě Pána. Je-li člověk takto zaměstnaný láskyplnou službou Pánu, jeho život je úspěšný.