Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv šestý: Předepsané povinnosti lidstva » KAPITOLA PRVNÍ

Śrīmad-bhāgavatam 6.1.26

Verš

bhuñjānaḥ prapiban khādan
bālakaṁ sneha-yantritaḥ
bhojayan pāyayan mūḍho
na vedāgatam antakam

Synonyma

bhuñjānaḥ — když jedl; prapiban — když pil; khādan — když žvýkal; bālakam — k dítěti; sneha-yantritaḥ — poutaný láskou; bhojayan — krmil; pāyayan — dával něco pít; mūḍhaḥ — hlupák; na — ne; veda — chápal; āgatam — přišla; antakam — smrt.

Překlad

Když Ajāmila žvýkal potravu a jedl, volal k jídlu i svého syna, a když pil, volal ho, aby se šel také napít. Zatímco se takto neustále staral o své dítě a volal jeho jméno, Nārāyaṇa, nevěděl, že jeho vlastní čas se naplnil a že si pro něho přichází smrt.

Význam

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je k podmíněné duši laskavý. Přestože tento muž na Nārāyaṇa zcela zapomněl, volal na své dítě slovy: “Nārāyaṇe, prosím, pojď se najíst. Nārāyaṇe, prosím, pojď se napít mléka.” Nějakým způsobem byl tedy připoutaný ke jménu Nārāyaṇa. To se nazývá ajñāta-sukṛti. Přestože volal na svého syna, nevědomky vyslovoval jméno Nārāyaṇa, a svaté jméno Nejvyšší Osobnosti Božství je tak transcendentálně mocné, že se jeho volání počítalo a bylo zaznamenáváno.