Śrīmad-bhāgavatam 5.8.9
Verš
Synonyma
aho bata — běda; ayam — tento; hariṇa-kuṇakaḥ — koloušek; kṛpaṇaḥ — bezmocný; īśvara-ratha-caraṇa-paribhramaṇa-rayeṇa — vlivem otáčení času, prostředníka Nejvyššího Pána, který je přirovnáván ke kolu Jeho vozu; sva-gaṇa — své blízké; suhṛt — a přátele; bandhubhyaḥ — příbuzné; parivarjitaḥ — připravený o; śaraṇam — jako útočiště; ca — a; mā — mě; upasāditaḥ — získal; mām — mě; eva — jenom; mātā-pitarau — otec a matka; bhrātṛ-jñātīn — bratři a příbuzní; yauthikān — patřící ke stádu; ca — také; eva — jistě; upeyāya — dostal; na — ne; anyam — někoho jiného; kañcana — nějakou osobu; veda — zná; mayi — ve mně; ati — velikou; visrabdhaḥ — má důvěru; ca — a; ataḥ eva — proto; mayā — mnou; mat-parāyaṇasya — toho, kdo na mně tolik závisí; poṣaṇa-pālana-prīṇana-lālanam — výchova, opatrování, mazlení se a ochrana; anasūyunā — který jsem prostý zášti; anuṣṭheyam — nutné vykonávat; śaraṇya — toho, kdo přijal útočiště; upekṣā — zanedbání; doṣa-viduṣā — kdo zná chybu.
Překlad
Velký král Mahārāja Bharata začal uvažovat: Běda, tento bezmocný koloušek nyní vlivem času, prostředníka Nejvyšší Osobnosti Božství, ztratil své příbuzné a přátele a přijal útočiště u mne. Nezná nikoho než mě — stal jsem se jeho otcem, matkou, bratrem a příbuznými. Právě takto uvažuje a má ve mne plnou důvěru. Zná jen mě — proto nesmím být sobecký a myslet si, že kvůli jelínkovi bude zničeno mé osobní blaho. Měl bych ho vychovat, chránit, uspokojovat a hladit. Jak ho mohu zanedbat, když se ke mně uchýlil? I když narušuje můj duchovní život, jsem si vědom toho, že bezmocnou osobu, která vyhledá útočiště, nelze přehlížet. To by byla velká chyba.
Význam
Ten, kdo je pokročilý v duchovním vědomí neboli vědomí Kṛṣṇy, má přirozeně velký soucit se všemi živými bytostmi, které trpí v hmotném světě. Taková osoba přirozeně myslí na utrpení všech lidí. Pokud však člověk neví o hmotném utrpení pokleslých duší a cítí účast co se týče tělesného pohodlí — jak tomu bylo v případě Bharaty Mahārāje—pak takový soucit způsobí jeho vlastní pád. Pokud někdo skutečně soucítí s pokleslým, trpícím lidstvem, měl by se snažit lidi povznést z hmotného vědomí k duchovnímu. Bharata Mahārāja byl k jelínkovi velice soucitný, ale zapomněl, že ho nemůže povznést k duchovnímu vědomí, protože jelínek je koneckonců pouhé zvíře. Pro Bharatu Mahārāje bylo velice nebezpečné obětovat všechny usměrňující zásady jen tomu, aby pečoval o zvíře. Je třeba následovat principy dané v Bhagavad-gītě: yaṁ hi na vyathayanty ete puruṣaṁ puruṣarṣabha. Co se týče hmotného těla, nemůžeme udělat pro nikoho vůbec nic. Jestliže však sami následujeme usměrňující pravidla, můžeme milostí Kṛṣṇy povznést druhého k duchovnímu vědomí. Vzdáme-li se svých vlastních duchovních činností a začneme se starat pouze o tělesné pohodlí druhých, dostaneme se do nebezpečné situace.