New version available here: vedabase.io

SB 5.8.12

kuśa-kusuma-samit-palāśa-phala-mūlodakāny āhariṣyamāṇo vṛkasālā-vṛkādibhyo bhayam āśaṁsamāno yadā saha hariṇa-kuṇakena vanaṁ samāviśati.
Překlad slovo od slova: 
kuśa — druh trávy potřebný k obřadům; kusuma — květy; samit — palivové dřevo; palāśa — listy; phala-mūla — plody a kořeny; udakāni — a vodu; āhariṣyamāṇaḥ — když chtěl donést; vṛkasālā-vṛka — z vlků a psů; ādibhyaḥ — a dalších zvířat, například tygrů; bhayam — strach; āśaṁsamānaḥ — pochyboval; yadā — když; saha — s; hariṇa-kuṇakena — kolouškem; vanam — do lesa; samāviśati — vcházel.
Překlad: 
Když chtěl jít Mahārāja Bharata do lesa pro trávu kuśa, květy, dřevo, listy, plody, kořeny a vodu, bál se, aby psi, šakali, tygři či jiná dravá zvířata jelínka nezabili, a proto ho vždy bral s sebou.
Význam: 

Zde je popsáno, jak Mahārāja Bharata prohluboval svou lásku k jelínkovi. Dokonce i tak vznešená osobnost jako Bharata Mahārāja, který dosáhl láskyplného vztahu k Nejvyšší Osobnosti Božství, poklesl ze svého postavení kvůli náklonnosti k nějakému zvířeti. Proto musel — jak uvidíme později — v příštím životě přijmout tělo jelena. Jestliže tomu tak bylo v případě Bharaty Mahārāje, co lze říci o těch, kteří nejsou duchovně pokročilí a přilnuli ke kočkám a psům? Nezvětší-li znatelně svou lásku k Nejvyšší Osobnosti Božství, budou muset kvůli své lásce ke kočkám a psům v příštím životě přijmout právě takové tělesné podoby. Pokud neposílíme svou víru v Nejvyššího Pána, bude nás přitahovat mnoho jiných věcí. To je příčina našich hmotných pout.