Śrīmad-bhāgavatam 5.6.9
Verš
Synonyma
yasya — Jehož (Pána Ṛṣabhadeva); kila anucaritam — zábavy paramahaṁsy, mimo všechny usměrňující zásady varṇāśramy; upākarṇya — když slyšel; koṅka-veṅka-kuṭakānām — Koṅky, Veṅky a Kuṭaky; rājā — král; arhat-nāma — jménem Arhat (nyní známý jako Jain); upaśikṣya — napodoboval činnosti Pána Ṛṣabhadeva v Jeho rysu paramahaṁsy; kalau — v tomto věku Kali; adharme utkṛṣyamāṇe — kvůli rozmachu bezbožného života; bhavitavyena — tím, co se mělo stát; vimohitaḥ — zmatený; sva-dharma-patham — cesty náboženství; akutaḥ-bhayam — která je prostá všech hrůzostrašných nebezpečí; apahāya — vzdal se (takových věcí, jako je čistota, pravdomluvnost, ovládání smyslů a mysli, jednoduchost, náboženské zásady a praktické uplatnění poznání); ku-patha-pākhaṇḍam — chybnou cestu ateismu; asamañjasam — nesprávnou, odporující védské literatuře; nija-manīṣayā — svým vynalézavým mozkem; mandaḥ — nanejvýš pošetilý; sampravartayiṣyate — zavede.
Překlad
Śukadeva Gosvāmī dále řekl Mahārājovi Parīkṣitovi: Můj milý králi, o činnostech Ṛṣabhadeva slyšel král Koṅky, Veṅky a Kuṭaky, který se jmenoval Arhat. Začal napodobovat Ṛṣabhadevovy zásady, a tak zavedl nový systém náboženství. Zmatený král Arhat využil Kali-yugy, věku hříšných činností, opustil védské zásady, jež v sobě nenesou jediné nebezpečí, a vymyslel nový náboženský systém, který odporuje Vedám. To byl počátek džinistické dharmy. Tento ateistický systém následovalo mnoho dalších takzvaných náboženství.
Význam
Když byl Pán Śrī Kṛṣṇa přítomný na této planetě, král jménem Pauṇḍraka napodoboval čtyřrukého Nārāyaṇa a prohlašoval se za Nejvyšší Osobnost Božství. Chtěl s Kṛṣṇou soupeřit. Také za dob Pána Ṛṣabhadeva jednal král Koṅky a Veṅky jako paramahaṁsa a napodoboval Pána. Zavedl nový náboženský systém a využil pokleslého stavu lidí v tomto věku Kali. Ve védské literatuře je řečeno, že lidé v tomto věku budou více náchylní přijmout za Nejvyššího Pána kohokoliv a jakýkoliv náboženský systém odporující védským zásadám budou přijímat za pravý. Lidé tohoto věku jsou popsáni slovy mandāḥ sumanda-matayaḥ. Obvykle nemají žádnou duchovní kulturu, a v důsledku toho jsou velice pokleslí. Proto jsou ochotni přijmout jakýkoliv náboženský systém a kvůli své nešťastné situaci zapomínají na védské zásady. Podle nevédských zásad tohoto věku považují sami sebe za Nejvyššího Pána, a tak šíří ateismus po celém světě.