KAPITOLA ŠESTÁ
Činnosti Pána Ṛṣabhadeva
Tato kapitola pojednává o tom, jak Pán Ṛṣabhadeva opustil Své tělo. Nebyl k němu připoutaný, ani když ho spaloval lesní požár. Když oheň poznání spálí semena plodonosných činností, automaticky se projeví duchovní vlastnosti a mystické síly, ale bhakti-yoga není těmito mystickými silami ovlivněna. Obyčejný yogī je mystickými silami uchvácen a jeho pokrok se zastaví; z toho důvodu nejsou pro dokonalého yogīna nijak vítané. Mysl je neklidná a nelze se na ni spolehnout — proto musí zůstat vždy pod kontrolou. Dokonce i pokročilému yogīnovi Saubharimu způsobila takové potíže, že ztratil své mystické jógové schopnosti. Kvůli neklidné mysli může i velice pokročilý yogī poklesnout. Mysl je tak vrtkavá, že i dokonalého yogīna přivede pod vládu smyslů. Pán Ṛṣabhadeva proto pro poučení všech yogīnů ukázal, jakým způsobem opustit tělo. Když cestoval provinciemi Karṇāṭa, Koṅka, Veṅka a Kuṭaka v Jižní Indii, dospěl do blízkosti Kuṭakācaly, kde náhle vypukl lesní požár, který spálil na popel celý les a s ním i Jeho tělo. Král Koṅky, Veṅky a Kuṭaky, jenž se jmenoval Arhat, znal zábavy Pána Ṛṣabhadeva jakožto osvobozené duše. Později ho uchvátila iluzorní energie a v tomto stavu vyhlásil základní principy džinismu. Pán Ṛṣabhadeva předložil zásady náboženství, které mohou člověka osvobodit z hmotných pout, a skoncoval se všemi ateistickými činnostmi. Místo zvané Bhārata-varṣa bylo velice zbožnou zemí na této planetě, neboť když chtěl Nejvyšší Pán inkarnovat, objevil se právě tam.
Pán Ṛṣabhadeva přehlížel všechny mystické síly, po kterých takzvaní yogīni tolik prahnou. Oddaná služba je tak krásná, že oddaní se o takzvané mystické síly vůbec nezajímají. Vládce všech jógových sil, Pán Kṛṣṇa, může projevit ve prospěch Svého oddaného všechny síly. Oddaná služba je cennější než mystické síly yogy. Svedení oddaní se někdy ucházejí o osvobození a mystické síly a Nejvyšší Pán těmto oddaným dá, cokoliv si přejí, ale pak nedosáhnou toho, co je nejdůležitější — oddané služby. Oddanou službu Pánu mají zaručenu ti, kdo netouží po osvobození a mystických silách.
- Sloka 1:
- Král Parīkṣit se otázal Śukadeva Gosvāmīho: Můj drahý pane, osoby zcela čistého srdce dosahují praktikováním bhakti-yogy poznání a jejich připoutanost k plodonosnému jednání je spálena na popel. Takoví lidé automaticky získají síly mystické yogy, které pro ně nejsou zdrojem utrpení. Proč tedy Ṛṣabhadeva tyto síly opomíjel?
- Sloka 2:
- Śrīla Śukadeva Gosvāmī odpověděl: Můj milý králi, je pravda, co říkáš. Chytrý lovec ale nevěří zvířatům, která chytil, protože by mohla utéci. Stejně tak ti, kdo jsou pokročilí v duchovním životě, nevěří mysli; zůstávají neustále bdělí a sledují její činnosti.
- Sloka 3:
- Všichni učenci prohlašují: Mysl je od přírody velmi neklidná a není radno se s ní přátelit. Budeme-li jí plně důvěřovat, může nás kdykoliv podvést. Dokonce i Pána Śivu vzrušilo, když viděl Pána Kṛṣṇu v podobě Mohinī, a také Saubhari Muni poklesl z pokročilého stádia jógové dokonalosti.
- Sloka 4:
- Nevěrná žena se nechá snadno unést milenci a někdy se také stává, že milenci jejího manžela zabijí. Dá-li yogī své mysli příležitost a nehlídá ji, mysl poskytne prostor nepřátelům, jako je chtíč, hněv a chamtivost, a ti yogīna zaručeně zničí.
- Sloka 5:
- Mysl je hlavní příčinou chtíče, hněvu, pýchy, chamtivosti, nářku, iluze a strachu. To vše dohromady tvoří pouto k plodonosným činnostem. Který učený člověk by mysli důvěřoval?
- Sloka 6:
- Pán Ṛṣabhadeva byl hlavním ze všech králů a vládců v tomto vesmíru, ale přijal oděv a vyjadřování avadhūty a choval se jako tupý a hmotně spoutaný. Nikdo tedy nebyl schopen vidět Jeho božský majestát. Jednal tak proto, aby učil yogīny, jak se vzdát svého těla. Neustále si však zachovával Své původní postavení úplné expanze Pána Vāsudeva, Kṛṣṇy, a v tomto stavu také ukončil zábavy Pána Ṛṣabhadeva v hmotném světě. Dokáže-li se někdo vzdát svého jemného těla po vzoru Pána Ṛṣabhadeva, již se nemůže stát, že by znovu přijal hmotné tělo.
- Sloka 7:
- Tělo Pána Ṛṣabhadeva ve skutečnosti nebylo hmotné, ale působením yogamāyi ho za hmotné považoval, a proto — jelikož hrál roli obyčejné lidské bytosti — se vzdal mentality, že je s ním totožný. Následujíce tento princip, začal putovat po celém světě. Na Svých cestách se dostal do provincie Karṇāṭa v Jižní Indii a procházel Koṅkou, Veṅkou a Kuṭakou. Neměl žádný předběžný plán. Takto se dostal do blízkosti Kuṭakācaly, kde vešel do lesa. Ústa si naplnil kameny a bloumal po lese, nahý a s rozcuchanými vlasy jako šílenec.
- Sloka 8:
- Když takto bloudil, vypukl hrozivý lesní požár, který způsobilo tření bambusů zmítaných větrem. Oheň spálil na popel celý les poblíž Kuṭakācaly i tělo Pána Ṛṣabhadeva.
- Sloka 9:
- Śukadeva Gosvāmī dále řekl Mahārājovi Parīkṣitovi: Můj milý králi, o činnostech Ṛṣabhadeva slyšel král Koṅky, Veṅky a Kuṭaky, který se jmenoval Arhat. Začal napodobovat Ṛṣabhadevovy zásady, a tak zavedl nový systém náboženství. Zmatený král Arhat využil Kali-yugy, věku hříšných činností, opustil védské zásady, jež v sobě nenesou jediné nebezpečí, a vymyslel nový náboženský systém, který odporuje Vedám. To byl počátek džinistické dharmy. Tento ateistický systém následovalo mnoho dalších takzvaných náboženství.
- Sloka 10:
- Nejnižší z lidí, zmateni iluzorní energií Nejvyššího Pána, se zřeknou původní varṇāśrama-dharmy a jejích usměrňujících pravidel. Zamítnou koupel třikrát denně a uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství. Když takto zavrhnou čistotu a opomenou Nejvyššího Pána, začnou se řídit nesmyslnými zásadami. Budou si vytrhávat vlasy, a jelikož se nebudou pravidelně koupat a vyplachovat si ústa, zůstanou trvale nečistí. Budou prosperovat na základě smyšleného náboženství. V tomto věku Kali tíhnou lidé více k bezbožným systémům, a v důsledku toho se budou přirozeně vysmívat autoritě Ved, jejím stoupencům, brāhmaṇům, Nejvyšší Osobnosti Božství a oddaným.
- Sloka 11:
- Nízcí lidé kvůli své naprosté nevědomosti zavádějí systém náboženství, který se odchyluje od védských zásad. Následují vlastní mentální výmysly, a automaticky tak klesají do nejtemnějších končin existence.
- Sloka 12:
- V tomto věku Kali jsou lidé přemoženi kvalitami vášně a nevědomosti. Pán Ṛṣabhadeva inkarnoval, aby je vysvobodil ze zajetí māyi.
- Sloka 13:
- Učenci opěvují transcendentální vlastnosti Pána Ṛṣabhadeva následujícími slovy: “Ó, tato planeta Země má sedm moří a mnoho ostrovů a zemí, z nichž je Bhārata-varṣa považována za nejzbožnější. Její obyvatelé jsou zvyklí oslavovat činnosti Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, v Jeho inkarnacích, jako je Pán Ṛṣabhadeva a další. Všechny tyto činnosti jsou nanejvýš příznivé pro blaho lidstva.”
- Sloka 14:
- “Ó, co říci o Priyavratově dynastii, která je čistá a velice slavná? Do této dynastie sestoupil jako inkarnace Nejvyšší Pán, původní Osobnost Božství, a následoval náboženské zásady, které mohou člověka oprostit od výsledků plodonosných činností.”
- Sloka 15:
- “Který mystický yogī dokáže byť jen v mysli následovat příklad Pána Ṛṣabhadeva, Jenž odmítl všechny druhy jógové dokonalosti, po kterých druzí yogīni tolik touží? Který yogī se může srovnávat s Pánem Ṛṣabhadevem?”
- Sloka 16:
- Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Pán Ṛṣabhadeva je Pánem všeho védského poznání, lidských bytostí, polobohů, krav a brāhmaṇů. Jeho čisté, transcendentální jednání, které ničí hříšné činnosti všech živých bytostí, jsem již vyložil. Toto vyprávění o zábavách Pána Ṛṣabhadeva je zdrojem všeho příznivého. Každý, kdo mu pozorně naslouchá nebo ho vypráví a kráčí přitom ve stopách ācāryů, nepochybně dosáhne čisté oddané služby u lotosových nohou Pána Vāsudeva, Nejvyšší Osobnosti Božství.
- Sloka 17:
- Oddaní se neustále koupou v oddané službě, aby se zbavili různých druhů utrpení hmotné existence. Takto si vychutnávají tu nejvyšší blaženost a zosobněné osvobození jim přichází sloužit. Oni však tuto službu nepřijímají, ani když ji nabízí Samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. Nepokládají osvobození (mukti) za důležité, neboť tím, že dosáhli transcendentální láskyplné služby Pánu, obdrželi vše, co si lze přát, a transcendovali všechny hmotné touhy.
- Sloka 18:
- Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, Mukunda, Nejvyšší Osoba, je ve skutečnosti opatrovatelem všech členů pāṇḍuovské a yaduovské dynastie. Je vaším duchovním mistrem, uctívaným Božstvem, přítelem a tím, kdo řídí vaše činnosti. A nejen to — někdy slouží vaší rodině jako posel či služebník. Jednal tak, jak jednají obyčejní služebníci. Ti, kdo se snaží získat Jeho přízeň, od Něho bez potíží obdrží osvobození, ale příležitost přímo Mu sloužit Pán neposkytuje tak snadno.
- Sloka 19:
- Pán Ṛṣabhadeva, Nejvyšší Osobnost Božství, si byl plně vědom Své skutečné totožnosti; proto byl soběstačný a netoužil po vnějším uspokojení. Nemusel usilovat o úspěch, neboť byl úplný Sám v Sobě. Ti, kdo zbytečně rozvíjejí tělesná pojetí a vytvářejí atmosféru materialismu, si nikdy neuvědomují, co je v jejich skutečném vlastním zájmu. Ze Své bezpříčinné milosti učil Pán Ṛṣabhadeva o pravé totožnosti vlastního já a o cíli života. Uctivě se proto klaníme Pánu, který se zjevil jako Pán Ṛṣabhadeva.