Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 5.26.17

Verš

yas tv iha vai bhūtānām īśvaropakalpita-vṛttīnām avivikta-para-vyathānāṁ svayaṁ puruṣopakalpita-vṛttir vivikta-para-vyatho vyathām ācarati sa paratrāndhakūpe tad-abhidroheṇa nipatati tatra hāsau tair jantubhiḥ paśu-mṛga-pakṣi-sarīsṛpair maśaka-yūkā-matkuṇa-makṣikādibhir ye ke cābhidrugdhās taiḥ sarvato ’bhidruhyamāṇas tamasi vihata-nidrā-nirvṛtir alabdhāvasthānaḥ parikrāmati yathā kuśarīre jīvaḥ.

Synonyma

yaḥ — kdokoliv; tu — ale; iha — v tomto životě; vai — vskutku; bhūtānām — nějakým živým bytostem; īśvara — nejvyšším vládcem; upakalpita — určené; vṛttīnām — jejichž prostředky k obživě; avivikta — nechápající; para-vyathānām — bolest ostatních; svayam — sám; puruṣa-upakalpita — určené Nejvyšší Osobností Božství; vṛttiḥ — jehož živobytí; vivikta — chápe; para-vyathaḥ — bolest ostatních; vyathām ācarati — ale přesto působí bolest; saḥ — taková osoba; paratra — v příštím životě; andhakūpe — do pekla jménem Andhakūpa; tat — jim; abhidroheṇa — kvůli hříchu ze zlomyslnosti; nipatati — poklesne; tatra — tam; ha — vskutku; asau — ta osoba; taiḥ jantubhiḥ — právě těmi živými bytostmi; paśu — zvířaty; mṛga — šelmami; pakṣi — ptáky; sarīsṛpaiḥ — hady; maśaka — komáry; yūkā — vešmi; matkuṇa — červy; makṣika-ādibhiḥ — mouchami atd.; ye ke — kdokoliv jiný; ca — a; abhidrugdhāḥ — vystavený utrpení; taiḥ — od nich; sarvataḥ — všude; abhidruhyamāṇaḥ — zraňovaný; tamasi — v temnotě; vihata — znepokojený; nidrā-nirvṛtiḥ — jehož místo ke spočinutí; alabdha — neschopný získat; avasthānaḥ — místo odpočinku; parikrāmati — bloudí; yathā — jako; ku-śarīre — v podřadném těle; jīvaḥ — živá bytost.

Překlad

Řízením Nejvyššího Pána sají nízké živé bytosti, jako jsou štěnice a komáři, krev lidí a jiných zvířat. Tato nepatrná stvoření si neuvědomují, že jejich kousnutí či bodnutí působí člověku bolest. Prvotřídní lidské bytosti — brāhmaṇové, kṣatriyové a vaiśyové — však mají rozvinuté vědomí, a proto vědí, jak bolestivé je být zabit. Pokud poznáním obdařená lidská bytost zabíjí nebo trápí nepatrná stvoření, která nemají schopnost rozlišovat, nepochybně se tím dopouští hříchu. Nejvyšší Pán takového člověka potrestá uvržením do pekla jménem Andhakūpa, kde ho napadají všichni ptáci, šelmy, plazi, komáři, vši, červi, mouchy a všechna ostatní stvoření, kterým v životě ublížil. Útočí na něj ze všech stran a připravují ho o potěšení ze spánku. Jelikož si nemůže odpočinout, neustále bloudí temnotou. V Andhakūpě tedy jeho utrpení věrně připomíná strádání živé bytosti v nižších životních druzích.

Význam

Z tohoto velmi poučného verše se dozvídáme, že nižší živočichové, které přírodní zákony stvořily k obtěžování člověka, nepodléhají trestu. Lidská bytost však získala rozvinuté vědomí, a proto nemůže jednat proti zásadám varṇāśrama-dharmy, aniž by byla odsouzena. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (4.13): cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vidhāgaśaḥ — “Podle tří kvalit hmotné přírody a činností, které jim náleží, jsem stvořil čtyři třídy lidské společnosti.” Všichni lidé by tedy měli být rozděleni do čtyř tříd — na brāhmaṇy, kṣatriye, vaiśyi a śūdry — a jednat podle usměrnění, která jim byla určena. Od svých předepsaných pravidel a usměrnění se nemohou odchýlit. Jedno z nich praví, že za žádných okolností nesmějí trápit žádná zvířata, dokonce ani ta, která obtěžují lidi. Když tygr napadne jiné zvíře a žere jeho maso, nejedná se o hřích, ale když se téhož činu dopustí člověk s vyvinutým vědomím, musí být potrestán. Člověka, který nepoužívá své rozvinuté vědomí a jedná jako zvíře, čeká trest v mnoha různých peklech.