Śrīmad-bhāgavatam 5.25.10
Verš
saṁśuddhaṁ sad-asad idaṁ vibhāti tatra
yal-līlāṁ mṛga-patir ādade ’navadyām
ādātuṁ svajana-manāṁsy udāra-vīryaḥ
Synonyma
mūrtim — různé podoby Nejvyšší Osobnosti Božství; naḥ — nám; puru-kṛpayā — z velké milosti; babhāra — projevil; sattvam — existence; saṁśuddham — zcela transcendentální; sat-asat idam — tento hmotný projev příčiny a důsledku; vibhāti — září; tatra — v Němž; yat-līlām — Jehož zábavy; mṛga-patiḥ — vládce všech živých bytostí, který je jako lev (vládce všech ostatních zvířat); ādade — učil; anavadyām — bez hmotného znečištění; ādātum — dobýt; sva-jana-manāṁsi — mysli Svých oddaných; udāra-vīryaḥ — Jenž je nanejvýš velkorysý a mocný.
Překlad
Tento projev jemné a hrubé hmoty existuje v Nejvyšší Osobnosti Božství. Nejvyšší Pán projevuje ze Své bezpříčinné milosti ke Svým oddaným různé podoby, které jsou vždy transcendentální. Je nanejvýš velkorysý a vlastní všechny mystické síly. Zjevuje se v různých inkarnacích a předvádí mnohé zábavy, aby dobyl mysli Svých oddaných a potěšil jejich srdce.
Význam
Śrīla Jīva Gosvāmī tento verš přeložil takto: “Nejvyšší Osobnost Božství je příčinou všech příčin. Jeho vůle způsobuje, že na sebe vzájemně působí hrubé a jemné složky. Zjevuje se v různých inkarnacích, jen aby těšil srdce Svých čistých oddaných.” Například v transcendentální inkarnaci Pána Varāhy (kance) se Nejvyšší Pán zjevil jen proto, aby potěšil Své oddané vyzdvižením planety Země z Oceánu Garbhodaka.