Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 5.22.3

Verš

sa eṣa bhagavān ādi-puruṣa eva sākṣān nārāyaṇo lokānāṁ svastaya ātmānaṁ trayīmayaṁ karma-viśuddhi-nimittaṁ kavibhir api ca vedena vijijñāsyamāno dvādaśadhā vibhajya ṣaṭsu vasantādiṣv ṛtuṣu yathopa-joṣam ṛtu-guṇān vidadhāti.

Synonyma

saḥ — ten; eṣaḥ — tato; bhagavān — svrchovaně mocná; ādi-puruṣaḥ — původní osoba; eva — jistě; sākṣāt — přímo; nārāyaṇaḥ — Nejvyšší Osobnost Božství, Nārāyaṇa; lokānām — všech planet; svastaye — ve prospěch; ātmānam — Sám; trayī-mayam — skládající se ze tří Ved (Sāma, Yajur a Ṛg); karma-viśuddhi — očištění plodonosných činností; nimittam — příčina; kavibhiḥ — velkými světci; api — také; ca — a; vedena — védským poznáním; vijijñāsyamānaḥ — dotázán na; dvādaśa-dhā — na dvanáct částí; vibhajya — rozdělil; ṣaṭsu — na šest; vasanta-ādiṣu — počínaje jarem; ṛtuṣu — roční období; yathā-upajoṣam — podle požitku úměrnému jejich minulým činnostem; ṛtu-guṇān — vlastnosti různých ročních období; vidadhāti — zařizuje.

Překlad

Původní příčinou vesmírného projevu je Nejvyšší Osobnost Božství, Nārāyaṇa. Když se velcí světci, plně obeznámení s védským poznáním, modlili k Nejvyššímu Pánu, sestoupil do tohoto hmotného světa v podobě Slunce, aby přinesl prospěch všem planetám a očistil plodonosné činnosti. Rozdělil se na dvanáct částí a stvořil roční období, počínaje jarem. Tímto způsobem stvořil vlastnosti ročních období, jako je horko, zima a tak dále.