KAPITOLA DEVATENÁCTÁ

Popis ostrova Jambūdvīpu

Tato kapitola popisuje slávu Bhārata-varṣi a také uctívání Pána Rāmacandry na území zvaném Kimpuruṣa-varṣa. Obyvatelé Kimpuruṣa-varṣi se těší štěstí, protože uctívají Pána Rāmacandru s Jeho věrným služebníkem Hanumānem. Pán Rāmacandra je příkladem inkarnace Boha sestupující za účelem mise paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām — ochránit oddané a vyhladit ničemné. Pán Rāmacandra ukazuje skutečný záměr inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství a oddaní využívají příležitosti poskytovat Mu láskyplnou transcendentální službu. Člověk se má plně odevzdat Pánu a zapomenout na své takzvané hmotné štěstí, bohatství a vzdělání, které pro potěšení Pána nemají žádný význam. Pána těší jedině naše odevzdanost.

Když Devarṣi Nārada sestoupil, aby poučil Sāvarṇiho Manua, popsal bohatství Bhārata-varṣi, Indie. Sāvarṇi Manu a obyvatelé Bhārata-varṣi oddaně slouží Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, Jenž je původem stvoření, udržování a zničení a Jehož vždy uctívají seberealizované duše. Na planetě zvané Bhārata-varṣa je stejně jako na jiných územích mnoho řek a hor, ale Bhārata-varṣa má přesto zvláštní význam, protože zde existuje védský systém varṇāśrama-dharma, který dělí společnost na čtyři varṇy a čtyři āśramy. Nārada Muni je navíc toho mínění, že i když je následování zásad varṇāśrama-dharmy dočasně narušeno, je možné ho kdykoliv obnovit. Pokud lidé udržují varṇāśramu, postupně dosáhnou duchovní úrovně a vysvobození z hmotných pout. Následování zásad varṇāśrama-dharmy dává člověku příležitost stýkat se s oddanými. Tato společnost v něm postupně probudí spící sklon sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství a oprostí ho od všech základních principů hříšného života. Tehdy dostane příležitost vykonávat čistou oddanou službu Nejvyššímu Pánu, Vāsudevovi. Kvůli této příležitosti jsou obyvatelé Bhārata-varṣi velebeni i na nebeských planetách. Dokonce i na nejvyšší planetě tohoto vesmíru, Brahmaloce, rozmlouvají tamní obyvatelé o postavení Bhārata-varṣi s velkým zalíbením.

Všechny podmíněné živé bytosti ve vesmíru podstupují na různých planetách a v různých životních druzích evoluční vývoj. Tak mohou dospět až na Brahmaloku, ale poté musí znovu sestoupit na Zemi, jak potvrzuje Śrīmad Bhagavad-gītā (ābrahma-bhuvanāl lokāḥ punar āvartino 'rjuna). Řídí-li se ti, kdo žijí v Bhārata-varṣe, striktně zásadami varṇāśrama-dharmy a rozvíjejí-li své spící vědomí Kṛṣṇy, nemusí se po smrti vrátit do tohoto hmotného světa. Žádné místo, kde nelze naslouchat o Nejvyšší Osobnosti Božství od realizovaných duší, není pro živou bytost příliš vhodné, ani kdyby se jednalo o Brahmaloku. Nevyužije-li ten, kdo se narodil v Bhārata-varṣe jako lidská bytost, příležitosti k duchovnímu povznesení, je bezesporu v tom nejžalostnějším postavení. V zemi zvané Bhārata-varṣa se i sarva-kāma-bhakta, oddaný usilující o splnění nějaké hmotné touhy, díky stykům s oddanými zbaví všech hmotných tužeb a nakonec se stane čistým oddaným a bez potíží se vrátí domů, zpátky k Bohu.

Na konci této kapitoly popisuje Śrī Śukadeva Gosvāmī Mahārājovi Parīkṣitovi osm podostrovů ostrova Jambūdvīpu.

Sloka 1:: Śrīla Śukadeva Gosvāmī pravil: Můj milý králi, v Kimpuruṣa-varṣe poskytuje velký oddaný Hanumān společně s obyvateli tohoto území nepřetržitou oddanou službu Pánu Rāmacandrovi, který je starším bratrem Lakṣmaṇa a drahým manželem Sītādevī.

Sloka 2:: Slávu Pána Rāmacandry vždy opěvuje mnoho Gandharvů a tento zpěv je nesmírně příznivý. Hanumānjī a Ārṣṭiṣeṇa, vůdčí osoba Kimpuruṣa-varṣi, mu neustále s napjatou pozorností naslouchají. Hanumān pronáší následující mantry.

Sloka 3:: Ó můj Pane, pro Tvé uspokojení pronáším bīja-mantru oṁkāra. Přeji si vzdát uctivé poklony Osobnosti Božství, nejlepší ze všech nanejvýš vznešených osobností. Ó Pane, z Tebe pocházejí všechny dobré vlastnosti Árjů, pokročilých lidských bytostí. Tvé vlastnosti a chování jsou vždy zásadové a vždy také ovládáš Své smysly a mysl. Tím, že jednáš jako obyčejný člověk, projevuješ ukázkový charakter, abys učil ostatní, jak se mají chovat. Na obyčejném prubířském kameni lze ověřit kvalitu zlata, ale Ty jsi jako prubířský kámen, kterým lze přezkoušet všechny dobré vlastnosti. Jsi uctíván brāhmaṇy, nejpřednějšími ze všech oddaných. Ty, Nejvyšší Osobo, jsi král králů, a proto Ti skládám uctivé poklony.

Sloka 4:: Pán, Jehož čistá podoba (sac-cid-ānanda-vigraha) je neposkvrněná kvalitami hmotné přírody, může být vnímán čistým vědomím. Ve Vedāntě je o Něm psáno, že je jeden jediný. Díky Své duchovní energii je nedotčený znečištěním hmotné přírody, a jelikož Ho nelze vidět hmotným zrakem, je známý jako transcendentální. Nevykonává žádné hmotné činnosti a nemá hmotnou podobu ani jméno. Transcendentální podobu Pána lze vnímat jedině v čistém vědomí, vědomí Kṛṣṇy. Buďme pevně upnuti na lotosové nohy Pána Rāmacandry a skládejme těmto transcendentálním lotosovým nohám uctivé poklony.

Sloka 5:: Bylo určeno, že Rāvaṇu, vůdce Rākṣasů, nemůže zabít nikdo jiný než člověk, a z toho důvodu se Pán Rāmacandra, Nejvyšší Osobnost Božství, zjevil v lidské podobě. Jeho posláním však nebylo pouze zabít Rāvaṇu, ale také poučit smrtelné bytosti, že hmotné štěstí soustředěné kolem sexu neboli kolem vlastní manželky je příčinou mnoha strastí. Pán je soběstačná Nejvyšší Osobnost Božství a pro nic nemusí naříkat. Proč by jinak zakoušel tolik strádání kvůli únosu matky Sīty?

Sloka 6:: Jelikož je Pán Śrī Rāmacandra Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudeva, nic v tomto hmotném světě Ho nepoutá. Je nejmilovanější Nadduší všech seberealizovaných duší a jejich velice důvěrným přítelem. V plné míře oplývá všemi vznešenými vlastnostmi. Nemohl tedy trpět odloučením od Své manželky a nemohl se jí ani Svého mladšího bratra Lakṣmaṇa vzdát. Opustit kohokoliv z nich by bylo zcela vyloučené.

Sloka 7:: Nikdo nemůže získat přátelství s Nejvyšším Pánem Rāmacandrou na základě hmotných předností, jako je zrození v aristokratické rodině, tělesná krása, řečnická působivost, bystrá inteligence nebo příslušnost k vyšší rase či národu. Žádná z těchto předností není pro dosažení přátelství s Pánem Śrī Rāmacandrou skutečným předpokladem. Jak jinak by bylo možné, že i když jsme necivilizovaní obyvatelé lesa, kteří nemají vznešený původ, neoplýváme žádnou tělesnou krásou a nedokážeme hovořit jako urození lidé, Pán Rāmacandra nás přesto přijal za Své přátele?

Sloka 8:: Každý — ať už polobůh či démon, člověk nebo tvor jiný než člověk, jako jsou šelmy a ptáci — by proto měl uctívat Pána Rāmacandru, Nejvyšší Osobnost Božství, Jenž se zjevuje na této Zemi jako lidská bytost. K uctívání Osobnosti Božství není zapotřebí velké askeze, neboť Pán od Svého oddaného přijímá i malou službu. Ta Ho uspokojí, a jakmile je spokojen, oddaný je úspěšný. Pán Śrī Rāmacandra přivedl zpátky domů, zpátky k Bohu (na Vaikuṇṭhu) všechny oddané z Ayodhyi.

Sloka 9:: (Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Sláva Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, je nepředstavitelná. Zjevil se v podobě Nara-Nārāyaṇa na území Bhārata-varṣi, v místě zvaném Badarikāśram, aby Svým oddaným projevil přízeň tím, že je bude učit náboženství, poznání, odříkání, duchovní síle, ovládání smyslů a způsobu, jak se oprostit od falešného ega. Oplývá duchovními dokonalostmi a Jeho askeze bude pokračovat až do konce tohoto věku. Tak vypadá seberealizace.

Sloka 10:: Ve své knize zvané Nārada Pañcarātra popsal Bhagavān Nārada velice názorně, jak dosáhnout konečného životního cíle — oddanosti — pomocí poznání a praktikování mystické yogy. Popsal také slávu Pána, Nejvyšší Osobnosti Božství. Velký mudrc Nārada vyložil obsah tohoto transcendentálního díla Sāvarṇimu Manuovi, aby poučil ty obyvatele Bhārata-varṣi, kteří se striktně řídí zásadami varṇāśrama-dharmy, jak dosáhnout oddané služby Pánu. Nārada Muni tak společně s dalšími obyvateli Bhārata-varṣi neustále slouží Nara-Nārāyaṇovi a pronáší následující modlitbu.

Sloka 11:: S úctou se klaním Nara-Nārāyaṇovi, nejlepšímu ze všech světců, Nejvyšší Osobnosti Božství. Je na nejvyšší úrovni sebeovládání a seberealizace, prostý falešné pýchy, a je jměním těch, kdo nemají žádné hmotné vlastnictví. Je duchovním mistrem všech paramahaṁsů, kteří jsou nejvznešenějšími lidskými bytostmi, a Pánem seberealizovaných. Uctivě se znovu a znovu klaním u Jeho lotosových nohou.

Sloka 12:: Nārada, nejmocnější svatý mudrc, uctívá Nara-Nārāyaṇa rovněž následující mantrou: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je vládcem stvoření, udržování a zničení tohoto viditelného vesmírného projevu, ale přesto je zcela prost falešné prestiže. I když se hlupákům zdá, že přijímá hmotné tělo jako my, neovlivňují Ho tělesné potíže, jako je hlad, žízeň a únava. Přestože je svědkem, který vidí vše, Jeho smysly nejsou tím, co vidí, nikdy znečištěné. Skládám uctivé poklony tomuto nepřipoutanému, čistému svědku světa, Nejvyšší Duši, Osobnosti Božství.

Sloka 13:: Ó můj Pane, vládce veškeré mystické yogy, toto je vysvětlení jógového procesu, o kterém mluvil seberealizovaný Pán Brahmā (Hiraṇyagarbha). Všichni yogīni se v okamžiku smrti vzdávají hmotného těla s naprostou odpoutaností, jednoduše tak, že upřou svou mysl na Tvé lotosové nohy. To je dokonalost yogy.

Sloka 14:: Materialisté obvykle velice lpí na svém současném tělesném pohodlí a na pohodlí, které očekávají v budoucnosti. Neustále jsou proto pohrouženi v myšlenkách na své manželky, děti a bohatství a bojí se opustit svá těla, plná výkalů a moči. Jestliže se však bojí opustit své tělo i ten, kdo praktikuje vědomí Kṛṣṇy, jaký potom mělo význam jeho usilovné studium śāster? Byla to jen ztráta času.

Sloka 15:: Ó Pane, ó Transcendence, pomoz nám proto laskavě a dej nám sílu praktikovat bhakti-yogu, abychom dokázali ovládnout svou neklidnou mysl a upřít ji na Tebe. Všichni jsme nakaženi Tvou iluzorní energií, a z toho důvodu jsme velice připoutaní k tělu, které je plné výkalů a moči, a ke všemu, co má s tímto tělem nějaký vztah. Neexistuje jiný způsob, jak se této připoutanosti vzdát, než oddaná služba. Uděl nám proto prosím toto požehnání.

Sloka 16:: Na území zvaném Bhārata-varṣa je stejně jako v Ilāvṛta-varṣe mnoho hor a řek. Jména některých hor jsou: Malaya, Maṅgala-prastha, Maināka, Trikūṭa, Ṛṣabha, Kūṭaka, Kollaka, Sahya, Devagiri, Ṛṣyamūka, Śrī-śaila, Veṅkaṭa, Mahendra, Vāridhāra, Vindhya, Śuktimān, Ṛkṣagiri, Pāriyātra, Droṇa, Citrakūṭa, Govardhan, Raivataka, Kakubha, Nīla, Gokāmukha, Indrakīla a Kāmagiri. Kromě nich je tam ještě mnoho dalších hor, z jejichž svahů stéká mnoho velkých i malých řek.

Sloka 17-18:: Dvě z těchto řek — Brahmaputra a Śoṇa — se nazývají nady, hlavní řeky. Tečou zde ještě jiné velké řeky, které jsou význačné: Candravasā, Tāmraparṇī, Avaṭodā, Kṛtamālā, Vaihāyasī, Kāverī, Veṇī, Payasvinī, Śarkarāvartā, Tuṅgabhadrā, Kṛṣṇāveṇyā, Bhīmarathī, Godāvarī, Nirvindhyā, Payoṣṇī, Tāpī, Revā, Surasā, Narmadā, Carmaṇvatī, Mahānadī, Vedasmṛti, Ṛṣikulyā, Trisāmā, Kauśikī, Mandākinī, Yamunā, Sarasvatī, Dṛṣadvatī, Gomatī, Sarayū, Rodhasvatī, Saptavatī, Suṣomā, Śatadrū, Candrabhāgā, Marudvṛdhā, Vitastā, Asiknī a Viśvā. Obyvatelé Bhārata-varṣi jsou očištění, neboť na tyto řeky neustále vzpomínají. Někdy opakují jejich jména jako mantry a jindy jdou přímo k nim, aby se jich dotkli a vykoupali se v nich. Takto se obyvatelé Bhārata-varṣi očišťují.

Sloka 19:: Lidé, kteří se narodili na tomto území, se dělí podle kvalit hmotné přírody: dobra (sattva-guṇy), vášně (rajo-guṇy) a nevědomosti (tamo-guṇy). Někteří z nich se rodí jako vznešené osobnosti, jiní jako obyčejné lidské bytosti a další jsou nesmírně odporní — v Bhārata-varṣe se každý rodí přesně podle své minulé karmy. Když člověk — poté, co pravý duchovní mistr zjistil jeho postavení — prochází náležitou přípravou, aby se naučil sloužit Pánu Viṣṇuovi v rámci čtyř společenských tříd (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra) a čtyř duchovních stavů (brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa), jeho život se stává dokonalým.

Sloka 20:: Člověk, jemuž po mnoha a mnoha životech dozrají výsledky jeho zbožných činností, získává příležitost stýkat se s čistými oddanými. Tehdy dokáže přeseknout uzel, kterým je kvůli svým různým plodonosným činnostem poután k nevědomosti. Styky s oddanými ho vedou k tomu, že postupně začne sloužit Pánu Vāsudevovi, Jenž je transcendentální, prostý připoutanosti k hmotnému světu, mimo dosah mysli a slov a nezávislý na všem ostatním. Tato bhakti-yoga, oddaná služba Pánu Vāsudevovi, je skutečnou cestou osvobození.

Sloka 21:: Jelikož lidská podoba skýtá vznešené podmínky pro duchovní realizaci, všichni polobozi na nebi prohlašují: Jak úžasnou příležitost mají tyto lidské bytosti, které se narodily v Bhārata-varṣe! Jistě v minulosti vykonávaly zbožné činy v rámci askeze nebo potěšily Osobně Nejvyššího Pána. Jak jinak by mohly být tolika způsoby zaměstnány oddanou službou? My polobozi se můžeme pouze ucházet o lidské zrození v Bhārata-varṣe, abychom mohli oddaně sloužit, ale tyto lidské bytosti tam již takto jednají.

Sloka 22:: Polobozi pokračují: Po vykonávání velice náročných védských obřadních obětí, podstupování askeze, dodržování slibů a rozdávání milodarů jsme dosáhli postavení obyvatel nebeských planet. Ale co jsme tím získali? Jsme zde zaneprázdněni hmotným uspokojováním smyslů, a proto si stěží vzpomeneme na lotosové nohy Pána Nārāyaṇa — kvůli nadměrnému smyslovému požitku jsme na Jeho lotosové nohy téměř zapomněli.

Sloka 23:: Krátký život na území Bhārata-varṣi je lepší než život na Brahmaloce, který trvá milióny a miliardy let, neboť i když člověk dosáhne Brahmaloky, musí se vrátit do koloběhu zrození a smrti. Život v Bhārata-varṣe, na nižším planetárním systému, je velmi krátký, ale ten, kdo tam žije, může přesto vyvinout plné vědomí Kṛṣṇy, a dokonce i během tohoto krátkého života dospět k nejvyšší dokonalosti tím, že se zcela odevzdá lotosovým nohám Pána. Tak dosáhne Vaikuṇṭhaloky, kde neexistuje úzkost ani opakované rození v hmotném těle.

Sloka 24:: Inteligentní osoba nemá zájem o místo ani na nejvyšší planetární soustavě, jestliže tam neteče čistá Ganga rozhovorů o činnostech Nejvyššího Pána, jestliže tam nejsou oddaní zaměstnaní službou na březích této zbožné řeky nebo jestliže se tam nekonají festivaly saṅkīrtana-yajñi pro uspokojení Pána (zvláště proto, že saṅkīrtana-yajña je doporučená pro tento věk).

Sloka 25:: Bhārata-varṣa nabízí ideální zemi a podmínky pro vykonávání oddané služby, jež může člověka osvobodit od výsledků jñāny a karmy. Získá-li někdo v Bhārata-varṣe lidské tělo, vybavené schopnými smyslovými orgány, s nimiž může vykonávat saṅkīrtana-yajñu, ale navzdory této příležitosti se nezačne věnovat oddané službě, je jako osvobozená lesní zvířata a ptáci, jež svou nedbalostí dopustí, aby je lovec znovu spoutal.

Sloka 26:: V Indii (Bhārata-varṣe) je mnoho lidí, kteří uctívají polobohy — různé správce dosazené Nejvyšším Pánem, jako je například Indra, Candra a Sūrya — z nichž každý je uctíván jiným způsobem. Uctívající nabízejí polobohům příslušné obětiny s vědomím, že polobozi jsou nedílné části celku, Nejvyššího Pána. Nejvyšší Osobnost Božství proto tyto oběti přijímá a postupně uctívající pozvedá na skutečnou úroveň oddané služby tím, že plní jejich touhy. Jelikož je Pán úplný, dává těmto lidem požehnání, která si přejí, přestože uctívají pouze část Jeho transcendentálního těla.

Sloka 27:: Nejvyšší Pán plní hmotné touhy oddaného, jenž se na Něho s takovými pohnutkami obrací, ale nedává mu požehnání, která by ho vedla k žádostem o další požehnání. Ochotně mu ovšem poskytuje útočiště u Svých lotosových nohou, i když se o ně neucházel, a toto útočiště uspokojuje všechny touhy, které oddaný má. To je zvláštní milost Nejvyšší Osobnosti.

Sloka 28:: Nyní žijeme na nebeských planetách, což je nepochybně výsledkem našich vykonaných obřadů, zbožných činností a yajñí, jakož i studia Ved. Naše životy zde však jednoho dne skončí. Jestliže nám tehdy budou ještě zbývat nějaké zásluhy za naše zbožné činnosti, modlíme se, abychom se mohli znovu narodit v Bhārata-varṣe jako lidské bytosti schopné vzpomínat na lotosové nohy Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán je tak laskavý, že na území Bhārata-varṣi Osobně přichází a zvětšuje štěstí jejích obyvatel.

Sloka 29-30:: Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil: Můj milý králi, podle názoru některých učenců obklopuje Jambūdvīp osm menších ostrovů. Když synové Mahārāje Sagara hledali po celém světě svého ztraceného koně, rozkopávali zemi, a to vedlo ke vzniku těchto osmi přilehlých ostrovů. Jmenují se Svarṇaprastha, Candraśukla, Āvartana, Ramaṇaka, Mandarahariṇa, Pāñcajanya, Siṁhala a Laṅkā.

Sloka 31:: Můj milý králi Parīkṣite, ó nejlepší z potomků Bharaty Mahārāje, takto jsem ti popsal — jak jsem byl sám poučen — ostrov Bhārata-varṣu a jeho přilehlé ostrovy. Tyto ostrovy tvoří Jambūdvīp.