Skip to main content

KAPITOLA PATNÁCTÁ

Sláva potomků krále Priyavraty

Tato kapitola obsahuje popis potomků Bharaty Mahārāje a mnohých dalších králů. Syn Mahārāje Bharaty se jmenoval Sumati a následoval cestu osvobození ustanovenou Pánem Ṛṣabhadevem. Někteří lidé se mylně domnívali, že Sumati je přímou inkarnací Pána Buddhy. Synem Sumatiho byl Devatājit a jeho synem byl Devadyumna. Devadyumnovým synem byl Parameṣṭhī, jenž měl syna Pratīhu. Pratīha byl velkým oddaným Pána Viṣṇua a měl tři syny, kteří se jmenovali Pratihartā, Prastotā a Udgātā. Pratihartā měl dva syny, Aju a Bhūmu. Syn Bhūmy se jmenoval Udgītha a syn Udgīthy se jmenoval Prastāva. Synem Prastāvy byl Vibhu a synem Vibhua byl Pṛthuṣeṇa, jehož syn se jmenoval Nakta. Manželka Nakty, Druti, porodila Gayu, který byl velice slavným a svatým králem. Byl ve skutečnosti částečnou inkarnací Pána Viṣṇua a pro svou velkou oddanost Pánu Viṣṇuovi získal titul Mahāpuruṣa. Král Gaya měl syny, jež se jmenovali Citraratha, Sumati a Avarodhana. Synem Citrarathy byl král Samrāṭ, který měl syna Marīciho, jehož synem byl Bindu. Binduovým synem byl Madhu a Madhuovým synem byl Vīravrata. Dvěma Vīravratovými syny byli Manthu a Pramanthu a syn Manthua se jmenoval Bhauvana. Synem Bhauvany byl Tvaṣṭā a synem Tvaṣṭy byl Viraja, který proslavil celou dynastii. Viraja měl jednu dceru a sto synů, z nichž byl syn jménem Śatajit velice slavný.

Sloka 1:
Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Syn Mahārāje Bharaty jménem Sumati následoval cestu Ṛṣabhadeva, ale někteří bezohlední lidé si představovali, že je samotným Pánem Buddhou. Tito lidé, kteří byli ve skutečnosti ateisty se špatným charakterem, si na podporu svých činností vykládali védské zásady pomyslným, hanebným způsobem. Tak tito hříšníci uznali Sumatiho za Pána Buddhadeva a šířili teorii, že každý má žít podle jeho zásad. Tímto způsobem se nechali unést mentálními výmysly.
Sloka 2:
Sumatimu se z lůna jeho manželky Vṛddhaseny narodil syn jménem Devatājit.
Sloka 3:
Devatājit poté zplodil v lůně své manželky Āsurī syna Devadyumnu. Devadyumna zplodil se svou ženou Dhenumatī syna, který se jmenoval Parameṣṭhī, a Parameṣṭhī zplodil v lůně své manželky Suvarcaly syna jménem Pratīha.
Sloka 4:
Král Pratīha osobně hlásal principy seberealizace. Takto se nejen očistil, ale stal se také velkým oddaným Nejvyšší Osoby, Pána Viṣṇua, a přímo Ho realizoval.
Sloka 5:
V lůně své manželky Suvarcaly zplodil Pratīha tři syny, jež se jmenovali Pratihartā, Prastotā a Udgātā. Tito tři synové byli velmi zkušení ve vykonávání védských obřadů. Pratihartā zplodil v lůně své manželky Stutī dva syny, kteří se jmenovali Aja a Bhūmā.
Sloka 6:
V lůně své manželky Ṛṣikulyi zplodil král Bhūmā syna Udgīthu. Udgīthově manželce Devakulye se narodil syn jménem Prastāva, a ten se svou manželkou Niyutsou zplodil syna jménem Vibhu. Vibhu zplodil v lůně své manželky Ratī syna Pṛthuṣeṇu, který v lůně své manželky Ākūtī zplodil syna jménem Nakta. Naktovou manželkou byla Druti a z jejího lůna se narodil velký král Gaya. Gaya byl velice slavný a zbožný; byl nejlepším ze svatých králů. Pán Viṣṇu a Jeho expanze, Jež chrání vesmír, jsou vždy na úrovni transcendentální kvality dobra zvané viśuddha-sattva. Král Gaya se jakožto přímá expanze Pána Viṣṇua nacházel rovněž ve viśuddha-sattvě; byl proto plně obdařen transcendentálním poznáním, a z toho důvodu ho nazývali Mahāpuruṣa.
Sloka 7:
Král Gaya poskytoval občanům plnou ochranu a bezpečí, aby jejich osobní vlastnictví neohrožovaly nežádoucí živly. Dohlížel také na to, aby byl dostatek potravy pro všechny (to se nazývá poṣaṇa). Někdy rozdával občanům dary, aby je uspokojil (to se nazývá prīṇana). Občas svolával shromáždění a uspokojoval občany sladkými slovy (to se nazývá upalālana). Dával jim také cenné pokyny, jak se stát prvotřídními občany (to se nazývá anuśāsana). Tak vypadalo jeho královské působení. Kromě toho byl hospodářem, který striktně dodržoval pravidla rodinného života. Vykonával oběti a byl čistým oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství. Byl známý jako Mahāpuruṣa, protože jako král poskytoval občanům všechny prostředky a jako hospodář plnil všechny povinnosti, takže se nakonec stal striktním oddaným Nejvyššího Pána. Jakožto oddaný byl neustále připravený vzdávat úctu ostatním oddaným a oddaně sloužit Pánu. Tak vypadá proces bhakti-yogy. Díky všem těmto transcendentálním činnostem byl král Gaya vždy osvobozený od tělesného pojetí. Plně realizoval Brahman, a proto se vždy radoval a neznal hmotný nářek. Přestože byl v každém ohledu dokonalý, nebyl pyšný ani nedychtil vládnout království.
Sloka 8:
Můj milý králi Parīkṣite, učení znalci historických příběhů z Purāṇ oslavují a velebí krále Gayu následujícími verši.
Sloka 9:
Velký král Gaya vykonával všechny druhy védských obřadů. Byl vysoce inteligentní a zkušený ve studiu veškeré védské literatury. Udržoval náboženské zásady a oplýval všemi druhy bohatství. Byl vůdčí osobností mezi ušlechtilými lidmi a služebníkem oddaných. Byl dokonale kvalifikovanou úplnou expanzí Nejvyšší Osobnosti Božství. Kdo by se mu tedy mohl vyrovnat ve vykonávání obrovských obřadů?
Sloka 10:
Všechny počestné dcery Mahārāje Dakṣi, jako Śraddhā, Maitrī a Dayā, jejichž požehnání byla vždy účinná, koupaly Mahārāje Gayu v posvěcené vodě a byly s ním velice spokojené. Zosobněná planeta Země přišla v podobě krávy, a když viděla všechny dobré vlastnosti Mahārāje Gayi, dávala hojnost mléka, jako kdyby spatřila své tele. Jinými slovy, Mahārāja Gaya dokázal získat ze Země veškerý prospěch, a tak uspokojovat touhy svých občanů. Sám však po ničem netoužil.
Sloka 11:
I když král Gaya osobně netoužil po smyslovém požitku, všechna jeho přání se splnila díky jeho vykonávání védských obřadů. Všichni králové, s nimiž se Mahārāja Gaya musel střetnout v boji, byli nuceni bojovat podle náboženských zásad. Byli s jeho bojem velice spokojeni a dávali mu dary všeho druhu. Také všichni brāhmaṇové v jeho království byli velmi spokojeni s jeho štědrými milodary, a proto věnovali šestinu svých zbožných činností ve prospěch jeho blaha v příštím životě.
Sloka 12:
Na obětích Mahārāje Gayi byla hojnost omamného nápoje zvaného soma. Král Indra pravidelně přicházel a opíjel se velkými dávkami soma-rasy. Přišel i Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství (yajña-puruṣa), a Osobně přijal všechny oběti, které Mu byly v obětní aréně nabízeny s čistou a stálou oddaností.
Sloka 13:
Když je Nejvyšší Pán spokojený s něčím jednáním, jsou automaticky spokojeni i všichni polobozi, lidské bytosti, zvířata, ptáci, včely, popínavé rostliny, stromy, traviny a všechny ostatní živé bytosti, počínaje Pánem Brahmou. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je Nadduší každého a je přirozeně vždy dokonale spokojený. Přesto přišel do arény Mahārāje Gayi a pravil: “Jsem plně spokojen.”
Sloka 14-15:
V lůně Gayantī zplodil Mahārāja Gaya tři syny, kteří se jmenovali Citraratha, Sugati a Avarodhana. Citraratha zplodil v lůně své ženy Ūrṇy syna jménem Samrāṭ. Jeho manželkou byla Utkalā a v jejím lůně zplodil Samrāṭ syna, který se jmenoval Marīci. Marīci zplodil v lůně své manželky Bindumatī syna jménem Bindu. Bindu zplodil v lůně své manželky Saraghy syna jménem Madhu, a ten zplodil v lůně své ženy Sumany syna Vīravratu. Vīravrata zplodil v lůně své manželky Bhoji dva syny, kteří dostali jména Manthu a Pramanthu. Manthu zplodil v lůně své manželky Satyi syna Bhauvanu, a ten zplodil v lůně své manželky Dūṣaṇy syna Tvaṣṭu. Tvaṣṭā zplodil v lůně své manželky Virocany syna jménem Viraja. Manželkou Viraji byla Viṣūcī a v jejím lůně zplodil Viraja sto synů a jednu dceru. Nejvýznačnější z těchto synů se jmenoval Śatajit.
Sloka 16:
O králi Virajovi pojednává jeden slavný verš: “Král Viraja se díky svým vznešeným vlastnostem a velké slávě stal klenotem dynastie krále Priyavraty, stejně jako Pán Viṣṇu Svou transcendentální mocí zdobí a obšťastňuje polobohy.”