Śrīmad-bhāgavatam 5.14.5
Verš
Synonyma
tatra — k tomu rodinnému životu; gataḥ — došel; daṁśa — ovádi; maśaka — komáři; sama — stejní jako; apasadaiḥ — kteří jsou nízké třídy; manu-jaiḥ — lidmi; śalabha — kobylky; śakunta — velký dravý pták; taskara — zloději; mūṣaka-ādibhiḥ — krysami a podobně; uparudhyamāna — zneklidňovaný; bahiḥ-prāṇaḥ — vnější životní vzduch v podobě bohatství a tak dále; kvacit — někdy; parivartamānaḥ — putuje; asmin — po této; adhvani — cestě hmotné existence; avidyā-kāma — nevědomostí a chtíčem; karmabhiḥ — a plodonosnými činnostmi; uparakta-manasā — jelikož je mysl ovlivňována; anupapanna-artham — v němž nejsou vytoužené výsledky nikdy dosaženy; nara-lokam — tento hmotný svět; gandharva-nagaram — iluzorní město; upapannam — existuje; iti — přijímá ho jako; mithyā-dṛṣṭiḥ — ten, jehož pohled je mylný; anupaśyati — sleduje.
Překlad
Podmíněnou duši, která žije životem hospodáře a lpí na hmotném bohatství a vlastnictví, někdy obtěžují ovádi a komáři a jindy jí znepříjemňují život kobylky, draví ptáci a krysy. Ona však přesto i nadále kráčí cestou hmotné existence. Kvůli nevědomosti propadá chtíči a zaměstnává se plodonosným jednáním. S myslí pohrouženou v těchto činnostech vidí hmotný svět jako trvalý, přestože je dočasný jako přelud; jako dům na nebi.
Význam
Narottama dāsa Ṭhākura zpívá píseň:
nitāi-pada pāsariyā,
asatyere satya kari māni
Ten, kdo zapomněl na lotosové nohy Pána Nityānandy a je pyšný na základě svého hmotného vlastnictví — bohatství a majestátu — považuje iluzorní, dočasný hmotný svět za skutečnost. To je hmotná nemoc. Živá bytost je věčná a blažená, ale kvůli své nevědomosti považuje hmotný svět za skutečný, bez ohledu na jeho strastiplné podmínky.