Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 5.14.28

Verš

kvāpi deva-māyayā striyā bhuja-latopagūḍhaḥ praskanna-viveka-vijñāno yad-vihāra-gṛhārambhākula-hṛdayas tad-āśrayāvasakta-suta-duhitṛ-kalatra-bhāṣitāvaloka-viceṣṭitāpahṛta-hṛdaya ātmānam ajitātmāpāre ’ndhe tamasi prahiṇoti.

Synonyma

kvāpi — někde; deva-māyayā — vlivem iluzorní energie; striyā — v podobě jeho dívky nebo manželky; bhuja-latā — krásnými pažemi, které jsou přirovnány ke křehkým popínavým rostlinám v lese; upagūḍhaḥ — pevně obejmutý; praskanna — ztracená; viveka — všechna inteligence; vijñānaḥ — vědecké poznání; yat-vihāra — pro požitek manželky; gṛha-ārambha — najít dům či byt; ākula-hṛdayaḥ — jehož srdce je uchvácené; tat — toho domu; āśraya-avasakta — kdo jsou pod ochranou; suta — synů; duhitṛ — dcer; kalatra — manželky; bhāṣita-avaloka — rozhovory a jejich krásnými pohledy; viceṣṭita — činnostmi; apahṛta-hṛdayaḥ — jehož vědomí je unesené; ātmānam — sebe; ajita — neovládnuté; ātmā — jehož vlastní já; apāre — do neomezené; andhe — slepé, neproniknutelné temnoty; tamasi — do pekelného života; prahiṇoti — vrhá.

Překlad

Někdy je podmíněná duše přitahována zosobněnou iluzí (svou manželkou či dívkou) a dychtí po ženském objetí. Tak ztrácí svou inteligenci, jakož i poznání životního cíle. Tehdy přestane usilovat o duchovní rozvoj, přehnaně přilne ke své manželce či dívce a snaží se jí opatřit vhodný byt. Pod ochranou onoho domova je pak i nadále velice zaměstnaná a uchvácená hovory, pohledy a činnostmi své manželky a dětí. Tímto způsobem přichází o své vědomí Kṛṣṇy a vrhá se do husté temnoty hmotné existence.

Význam

Když je podmíněná duše v objetí své milované manželky, zapomíná na vše o vědomí Kṛṣṇy. Čím více lpí na své ženě, tím více se zaplétá do rodinného života. Bengálský básník jménem Bankim Candra říká, že v očích milence je milenka vždy velice krásná, i když je ošklivá. Tato přitažlivost se nazývá deva-māyā. Vzájemná přitažlivost mezi mužem a ženou je pro oba příčinou otroctví. Muž i žena ve skutečnosti patří k parā prakṛti, vyšší energii Pána, ale oba jsou prakṛti (ženského rodu). Jelikož si však oba chtějí jeden druhého užívat, jsou někdy označováni jako puruṣa (mužského rodu). Ani jeden z nich není skutečný puruṣa, ale oba je lze takto povrchně označit. Jakmile se muž a žena vezmou, přilnou k domovu a rodinnému krbu, půdě, přátelství a penězům. Tímto způsobem jsou oba polapeni v hmotné existenci. Výraz bhuja-latā-upagūḍha—“objímaný krásnými pažemi, které jsou přirovnané k popínavým rostlinám” — vyjadřuje, jak je podmíněná duše spoutána v tomto hmotném světě. Produkty pohlavního života — synové a dcery — budou nepochybně následovat. Tak vypadá hmotná existence.