Śrīmad-bhāgavatam 5.13.5
Verš
ulūka-vāgbhir vyathitāntarātmā
apuṇya-vṛkṣān śrayate kṣudhārdito
marīci-toyāny abhidhāvati kvacit
Synonyma
adṛśya — neviditelných; jhillī — cvrčků nebo určitého druhu včel; svana — zvuky; karṇa-śūla — jehož uši jsou sužované; ulūka — sov; vāgbhiḥ — zvukovými vibracemi; vyathita — velice rozrušené; antaḥ-ātmā — jehož mysl a srdce; apuṇya-vṛkṣān — bezbožné stromy, jež nemají plody ani květy; śrayate — přijímá útočiště; kṣudha — hlady; arditaḥ — trpí; marīci-toyāni — voda ve fata morgáně na poušti; abhidhāvati — běží za; kvacit — někdy.
Překlad
Podmíněná duše putující lesem hmotného světa někdy slyší pronikavé zvuky neviditelného cvrčka, a to mučí její uši. Někdy ji také bolí srdce z houkání sov, které zní jako nepříjemná slova nepřátel. Jindy se zase uchýlí ke stromu, který nemá žádné plody ani květy. Vyhledá tento strom s velkou chutí na něco dobrého a potom trpí. Chce získat trochu vody, ale je jen oklamána fata morgánou a běží za ní.
Význam
Ve Śrīmad-Bhāgavatamu je řečeno, že filozofie Bhāgavata je určena pro lidi, kteří jsou zcela prosti závisti (paramo nirmatsarāṇām). Hmotný svět je plný závistivých lidí. Dokonce i v okruhu nejbližších koluje mnoho pomluv — to je přirovnáno ke cvrkání cvrčka v lese. Cvrčka není vidět, ale je slyšet jeho zvuky, které působí utrpení. Když někdo začne praktikovat vědomí Kṛṣṇy, slyší vždy od svých příbuzných mnoho nepříjemných slov. To je povaha tohoto světa; mentálnímu utrpení způsobenému pomluvami závistivých lidí se nelze vyhnout. Zarmoucená živá bytost se někdy obrátí s žádostí o pomoc na hříšného člověka, ale ten jí nemůže pomoci, protože postrádá inteligenci. Živá bytost je tedy zklamána. Její situace je jako situace zvířete, které ve snaze nalézt vodu běží za fata morgánou na poušti. Takové činnosti nepřinesou žádný hmatatelný výsledek. Podmíněná duše mnoha způsoby trpí, jelikož ji ovládá iluzorní energie.