Śrīmad-bhāgavatam 4.9.5
Verš
daivīṁ parijñāta-parātma-nirṇayaḥ
taṁ bhakti-bhāvo ’bhyagṛṇād asatvaraṁ
pariśrutoru-śravasaṁ dhruva-kṣitiḥ
Synonyma
saḥ — Dhruva Mahārāja; vai — jistě; tadā — tehdy; eva — právě; pratipāditām — nabyl; giram — řeči; daivīm — transcendentální; parijñāta — pochopil; para-ātma — Nejvyšší Duše; nirṇayaḥ — závěr; tam — Pánovi; bhakti-bhāvaḥ — v oddané službě; abhyagṛṇāt — pronesl modlitby; asatvaram — bez ukvapených závěrů; pariśruta — všeobecně známá; uru-śravasam — Jehož sláva; dhruva-kṣitiḥ — Dhruva, jehož planeta nebude zničena.
Překlad
Tehdy si Dhruva Mahārāja dokonale uvědomil závěr Ved a porozuměl Absolutní Pravdě a Jejímu vztahu ke všem živým bytostem. Dhruva, který později získal planetu, jež není zničena ani v čase zkázy, pak v souladu se zásadami oddané služby Nejvyššímu Pánu, Jehož sláva je známá všude, pronesl uvážlivé a přesvědčivé modlitby.
Význam
Tato sloka obsahuje četná ponaučení. Za zmínku stojí především to, že student s úplným poznáním Ved chápe vztah mezi Absolutní Pravdou a relativní hmotnou a duchovní energií. Dhruva Mahārāja nikdy nechodil do žádné školy ani k žádnému učiteli s akademickým vzděláním studovat védské závěry. Jelikož však oddaně sloužil Pánu, veškeré závěry Ved mu byly zjeveny ihned poté, co se Pán zjevil a dotkl se lasturou jeho čela. To je způsob, jak můžeme porozumět védské literatuře — nelze ji pochopit prostřednictvím pouhého akademického vzdělání. V samotných Vedách je řečeno, že závěr védské moudrosti je zjevený pouze tomu, kdo má neochvějnou víru v Nejvyššího Pána a duchovního mistra.
Dhruva Mahārāja vykonával oddanou službu Pánu v souladu s pokyny svého duchovního mistra, Nārady Muniho. Výsledkem toho, jak oddaně sloužil s velkou odhodlaností a odříkáním, bylo, že se mu Nejvyšší Pán Osobně zjevil. Dhruva byl pouhé dítě. Chtěl Pánovi přednést krásné modlitby, ale váhal, jelikož postrádal potřebné poznání. Když se však Pánova lastura dotkla jeho čela, milostí Pána se mu ihned plně vybavil závěr Ved. Tento závěr se zakládá na správném pochopení rozdílu mezi jīvou a Paramātmou, individuální duší a Nadduší. Individuální duše je věčným služebníkem Nadduše — její vztah s Nadduší tedy představuje poskytování služby. To se nazývá bhakti-yoga či bhakti-bhāva. Dhruva Mahārāja se k Pánu modlil jako oddaný; nikoliv tak, jak to dělají neosobní filozofové. Proto je zde jasně řečeno: bhakti-bhāva. Cenné jsou pouze ty modlitby, které jsou pronášeny pro potěšení Osobnosti Božství, Nejvyššího Pána, Jehož sláva je známá široko daleko. Dhruva Mahārāja chtěl otcovo království, ale král mu nedovolil ani vylézt na svůj klín. Aby Pán splnil chlapcovu touhu, stvořil pro něho planetu Dhruvaloku, známou jako Polárka. Je to planeta, která není nikdy zničena, dokonce ani během zničení vesmíru. Dhruva Mahārāja nedosáhl tak výjimečného postavení nějakým ukvapeným jednáním, ale trpělivým vykonáváním pokynů svého duchovního mistra. Byl v tom natolik úspěšný, že spatřil Pána tváří v tvář, a Jeho bezpříčinnou milostí byl navíc zmocněn přednést vhodné modlitby. K tomu, abychom mohli Pána oslavovat nebo se k Němu modlit, potřebujeme Jeho milost. Nemůžeme popisovat Jeho slávu, aniž by nás On Sám obdařil Svou bezpříčinnou milostí.