Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv čtvrtý: Stvoření čtvrtého řádu » KAPITOLA DEVÁTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 4.9.44

Verš

athājighran muhur mūrdhni
śītair nayana-vāribhiḥ
snāpayām āsa tanayaṁ
jātoddāma-manorathaḥ

Synonyma

atha — poté; ājighran — přičichával; muhuḥ — znovu a znovu; mūrdhni — k hlavě; śītaiḥ — studenou; nayana — z jeho očí; vāribhiḥ — vodou; snāpayām āsa — smáčel; tanayam — syna; jāta — splnila se; uddāma — velká; manaḥ-rathaḥ — jeho touha.

Překlad

Novým setkáním s Dhruvou Mahārājem se králi Uttānapādovi splnila touha, kterou dlouho choval ve svém srdci. Přičichával proto opakovaně k Dhruvově hlavě a smáčel ho přívalem studených slz.

Význam

V přírodě je to zařízeno tak, že když člověk pláče, může to mít dvě příčiny. Když pláče štěstím, protože se mu splnila jeho touha, jeho slzy jsou studené a příjemné. Slzy, které se objeví následkem neštěstí, jsou naopak velice horké.