Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.8.61

Verš

viraktaś cendriya-ratau
bhakti-yogena bhūyasā
taṁ nirantara-bhāvena
bhajetāddhā vimuktaye

Synonyma

viraktaḥ ca — život naprostého odříkání; indriya-ratau — ohledně smyslového požitku; bhakti-yogena — oddanou službou; bhūyasā — velmi vážně; tam — Jemu (Nejvyššímu); nirantara — nepřetržitě, dvacet čtyři hodin denně; bhāvena — na nejvyšší úrovni extáze; bhajeta — musí uctívat; addhā — přímo; vimuktaye — k osvobození.

Překlad

Kdo vážně usiluje o osvobození, musí se držet transcendentální láskyplné služby a být dvacet čtyři hodin denně v nejvyšší extázi, lhostejný ke všem činnostem zaměřeným na uspokojování smyslů.

Význam

Podle cílů různých lidí existují různé úrovně dokonalosti. Většina lidí jsou karmī, kteří za nejvyšší dokonalost považují smyslový požitek. Na vyšší úrovni se nacházejí jñānī, hledající vysvobození z hmotného zapletení, a ještě pokročilejší jsou yogīni, kteří meditují o lotosových nohách Nejvyšší Osobnosti Božství. Nad těmito všemi stojí oddaní, kteří se věnují transcendentální láskyplné službě Pánu a setrvávají na nejvyšší úrovni extáze.

Dhruva Mahārāja dostává radu, že pokud nechce smyslový požitek, má se přímo věnovat transcendentální láskyplné službě Pánu. Cesta apavargy, osvobození, začíná stádiem zvaným mokṣa. V tomto verši se zvláště uvádí slovo vimuktaye, “k osvobození”. Cestování na vyšší planetární systémy v tomto hmotném světě za účelem lepšího smyslového požitku může zprostředkovat hmotné štěstí, ale skutečná mokṣa, osvobození, se s žádnou takovou touhou neslučuje. V Bhakti-rasāmṛta-sindhu je to potvrzeno slovy anyābhilāṣitā-śūnyam, “bez touhy po hmotném smyslovém požitku”. Pro ty, kdo se stále snaží užívat si hmotného života na různých planetách či úrovních, se stádium osvobození v bhakti-yoze nedoporučuje. Jen ti, kdo se zcela zbavili znečištění smyslového požitku, mohou provozovat bhakti-yogu neboli oddanou službu velice čistým způsobem. Činnosti na cestě apavargy až po dharmu, arthu a kāmu slouží k uspokojování smyslů, ale úroveň neosobního osvobození, mokṣa, se vyznačuje touhou po splynutí s Nejvyšším. To je však také forma smyslového požitku. Když ovšem překonáme stádium osvobození, okamžitě se stáváme společníky Pána a máme možnost Mu poskytovat transcendentální láskyplnou službu. Tomuto osvobození se říká vimukti a Nārada Muni doporučuje, aby se ten, kdo ho chce dosáhnout, zapojil přímo do oddané služby.