Śrīmad-bhāgavatam 4.8.56
Verš
kṣity-ambv-ādiṣu vārcayet
ābhṛtātmā muniḥ śānto
yata-vāṅ mita-vanya-bhuk
Synonyma
labdhvā — získáním; dravya-mayīm — vyrobené z hmotných prvků; arcām — Božstvo k uctívání; kṣiti — hlína; ambu — vodou; ādiṣu — počínaje; vā — nebo; arcayet — uctívání; ābhṛta-ātmā — kdo se dokonale ovládá; muniḥ — velká osobnost; śāntaḥ — v klidu; yata-vāk — ovládá řeč; mita — skromný; vanya-bhuk — jíst to, co roste v lese.
Překlad
Je možné uctívat podobu Pána zhotovenou z hmotných prvků, jako je země, voda, dřeň, dřevo nebo kov. V lese ji stačí zhotovit z pouhé hlíny a vody a uctívat Pána podle výše zmíněných zásad. Oddaný se musí dokonale ovládat, být skromný, a co se týče jídla, má se spokojit jen s lesními plody.
Význam
Oddaný by měl kromě meditace o Pánově podobě a recitace mantry, do které ho zasvětil duchovní mistr, uctívat i Pánovu podobu. Uctívání podoby Pána je nezbytné. Impersonalisté se snaží meditovat o něčem neosobním a uctívat to, což je zbytečně obtížné a navíc velice nejisté. Jejich způsob uctívání Pána a meditace se nedoporučuje. Dhruva Mahārāja dostal radu, aby uctíval hliněnou podobu Pána, neboť v džungli (pokud není možné mít podobu z kovu, dřeva či kamene) je nejlepší vytvořit Božstvo z hlíny a vody a uctívat Pána v této podobě. Oddaný si také nemusí dělat starosti s vařením — má Božstvu obětovat lesní plody nebo ovoce a zeleninu dostupnou ve městě a spokojit se s přijímáním této potravy. Neměl by dychtit po labužnických pochoutkách. Pokud je to však možné, Božstvu se obětují samozřejmě ty nejlepší pokrmy z ovoce a zeleniny, vařené či syrové. Důležité je, že oddaný má být usměrněný (mita-bhuk). To je jedna z jeho předností. Nemá si přát uspokojovat jazyk určitým pokrmem, ale spokojit se s jakýmkoliv prasādam, které mu Pán ze Své milosti ponechá.