Sloka 1:

Velký mudrc Maitreya pravil: Čtyři moudří Kumārové (v čele se Sanakou), Nārada, Ṛbhu, Haṁsa, Aruṇi a Yati, což byli všichni synové Brahmy, se nevydali cestou rodinného života, ale naopak žili v přísném celibátu. Stali se z nich ūrdhva-retā neboli naiṣṭhika-brahmacārīni.

Sloka 2:

Pán Brahmā měl dalšího syna zvaného Bezbožnost, jehož manželka se jmenovala Faleš. Z jejich spojení vzešli dva démoni — první se jmenoval Dambha, Přetvářka, a druhý Māyā, Podvod. Opatroval je bezdětný démon zvaný Nirṛti.

Sloka 3:

Maitreya řekl Vidurovi: Ó velká duše, ze spojení Dambhy a Māyi pochází Chamtivost a Prohnanost, Nikṛti. Z jejich poměru vznikl Hněv (Krodha) a Závist (Hiṁsā), jejichž potomky byli Kali a jeho sestra Hrubá řeč (Durukti).

Sloka 4:

Ó nejctnostnější mezi muži, ze spojení Kaliho a Hrubé řeči pochází Smrt (Mṛtyu) a Strach (Bhīti). Smrt a Strach spolu zplodili Krutou bolest (Yātanu) a Peklo (Nirayu).

Sloka 5:

Drahý Viduro, stručně jsem ti popsal příčiny zkázy. Kdo tento popis třikrát vyslechne, dosáhne zbožnosti a smyje ze své duše nečistoty hříchů.

Sloka 6:

Maitreya pokračoval: Ó nejlepší mezi Kuruovci, nyní ti budu vyprávět o potomcích Svāyambhuvy Manua, který se narodil z části úplné expanze Nejvyšší Osobnosti Božství.

Sloka 7:

Svāyambhuva Manu zplodil se svou ženou Śatarūpou dva syny—Uttānapādu a Priyavratu. Oba byli potomci úplné expanze Vāsudeva, Nejvyšší Osobnosti Božství, a dokázali proto vládnout celému vesmíru a ochraňovat jeho obyvatelstvo.

Sloka 8:

Král Uttānapāda měl dvě královny — Sunīti a Suruci. Suruci měl velmi rád, ale Sunīti, jejíž syn se jmenoval Dhruva, si příliš neoblíbil.

Sloka 9:

Král Uttānapāda jednou laskal na svém klíně Uttamu, Surucina syna. Dhruva Mahārāja se také pokoušel vylézt na králův klín, ale král tím nebyl příliš nadšený.

Sloka 10:

Když se malý Dhruva Mahārāja snažil dostat na otcův klín, jeho nevlastní matku Suruci posedla závist a s velkou pýchou začala hovořit tak, aby ji král slyšel.

Sloka 11:

Královna Suruci promluvila k Dhruvovi Mahārājovi: Mé drahé dítě, nezasloužíš si sedět na trůnu nebo králově klíně. Jistěže jsi také synem krále, ale jelikož ses nenarodil z mého lůna, nepřísluší ti sedět na klíně tvého otce.

Sloka 12:

Milé dítě, neuvědomuješ si, že ses nenarodil z mého lůna, ale z lůna jiné matky. Proto věz, že tvůj pokus je odsouzen k nezdaru. Toužíš po něčem, čeho nemůžeš nikdy dosáhnout.

Sloka 13:

Chceš-li sedět na královském trůně, musíš se nejprve podrobit přísné askezi a uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství, Nārāyaṇa. Když si svým uctíváním získáš Jeho přízeň, budeš se muset v dalším životě narodit v mém lůně.

Sloka 14:

Mudrc Maitreya pokračoval: Drahý Viduro, Dhruvy Mahārāje se tvrdá slova jeho nevlastní matky hluboce dotkla a rozčilením začal dýchat těžce jako had udeřený holí. Když viděl, že otec nic nenamítá a jen mlčky přihlíží, okamžitě opustil palác a utíkal ke své matce.

Sloka 15:

Když Dhruva Mahārāja přiběhl k matce, usedavě plakal a rty se mu třásly zlostí. Královna Sunīti ho vzala na klín a obyvatelé paláce, kteří slyšeli Surucina ostrá slova, ji o všem podrobně informovali. Tak i Sunīti přemohl velký zármutek.

Sloka 16:

Tato událost přesáhla meze její trpělivosti a Sunīti vzplanula, jako kdyby se ocitla v lesním požáru. Horoucně naříkala a ve svém zármutku vypadala jako spálený list. Když si připomínala slova své spolumanželky, její jasný lotosový obličej zaplavily slzy. V tomto rozpoložení začala hovořit.

Sloka 17:

I ona těžce dýchala a nevěděla, jak zmírnit vzniklou bolest. Když nenacházela žádnou pomoc, řekla svému synovi: Můj milý synu, nepřej nikomu nic zlého. Ten, kdo ubližuje ostatním, za to sám trpí.

Sloka 18:

Sunīti řekla: Můj milý chlapče, vše, co ti Suruci řekla, je pravda. Král, tvůj otec, se za mě stydí a nepovažuje mě ani za služku, natož za svoji manželku. Skutečnost je taková, že tě porodila nešťastná žena a vyrostl jsi kojený mlékem z jejího prsu.

Sloka 19:

Milý chlapče, slova tvé nevlastní matky Suruci byla tvrdá a neúprosná, ale pravdivá. Chceš-li usednout na stejný trůn jako tvůj nevlastní bratr Uttama, vzdej se závisti a neprodleně se snaž splnit její pokyny. Bez meškání začni uctívat lotosové nohy Nejvyšší Osobnosti Božství.

Sloka 20:

Sunīti pokračovala: Nejvyšší Pán je tak mocný, že pouhým uctíváním Jeho lotosových nohou obdržel tvůj praděd, Pán Brahmā, potřebnou způsobilost pro stvoření vesmíru. Přestože je Brahmā nezrozený a je vládcem všeho tvorstva, své vysoké postavení získal jen díky milosti Nejvyšší Osobnosti Božství, Pána, Jehož i velcí yogīni uctívají ovládáním mysli a životního vzduchu (prāṇy).

Sloka 21:

Sunīti řekla svému synovi: Tvůj děd Svāyambhuva Manu vykonával velkolepé oběti, při kterých rozdal obrovské množství milodarů. S neochvějnou vírou a oddaností tak uctíval a uspokojil Nejvyšší Osobnost Božství. Tímto jednáním dosáhl dokonalé úrovně hmotného štěstí a poté i osvobození, kterého nelze dosáhnout uctíváním polobohů.

Sloka 22:

Drahý hochu, i ty se musíš uchýlit k Osobnosti Božství, Nejvyššímu Pánu, který je nesmírně vlídný ke Svým oddaným. Ten, kdo usiluje o vysvobození z koloběhu zrození a smrti, se vždy v oddané službě uchyluje k Jeho lotosovým nohám. Až se vykonáváním svých předepsaných povinností očistíš, umísti Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, do svého srdce a bez odchýlení Mu neustále služ.

Sloka 23:

Milý Dhruvo, pokud vím, kromě Nejvyššího Pána, Jehož oči jsou jako okvětní lístky lotosu, neexistuje nikdo, kdo by dokázal zmírnit tvé neštěstí. Mnoho polobohů, jako je Brahmā, usiluje o požehnání bohyně štěstí, ale ona sama, s lotosovým květem v ruce, je neustále připravena sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství.

Sloka 24:

Velký mudrc Maitreya pokračoval: Pokyny Sunīti, matky Dhruvy Mahārāje, byly určeny pro dosažení jeho vytouženého cíle. S rozvahou, inteligencí a pevným odhodláním proto Dhruva opustil otcův dům.

Sloka 25:

Když to vše zaslechl velký mudrc Nārada, užasl nad Dhruvovým jednáním. Vyhledal ho, dotkl se jeho hlavy svou všemocnou rukou a začal hovořit.

Sloka 26:

Jak obdivuhodní jsou mocní kṣatriyové, kteří nesnesou sebemenší poškození své cti! Tento chlapec je pouhé dítě, a přesto pro něho byla ostrá slova jeho nevlastní matky neúnosná.

Sloka 27:

Velký mudrc Nārada řekl Dhruvovi: Můj drahý hochu, jsi ještě malý chlapec, jehož zábavou je hra a sport. Proč se tě tak dotýkají slova urážející tvou čest?

Sloka 28:

Můj milý Dhruvo, i když cítíš, že byla uražena tvá čest, přesto nemáš důvod k nespokojenosti. Tento druh nespokojenosti je jen dalším projevem iluzorní energie. Každou živou bytost ovlivňují její předešlé činy, a proto je život co do požitku a utrpení tak různorodý.

Sloka 29:

Jednání Nejvyšší Osobnosti Božství je podivuhodné a úžasné. Inteligentní člověk by to měl uznat a spokojit se se vším dobrým i zlým, co ho svrchovanou vůlí Pána potká.

Sloka 30:

Rozhodl ses na pokyn své matky podstoupit mystický proces meditace, abys získal Pánovu milost. Podle mne však taková askeze není pro obyčejného člověka možná. Uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství je velice obtížné.

Sloka 31:

Nārada Muni pokračoval: Mnoho mystických yogīnů nedosáhlo dokonalé realizace Boha ani po mnoha životech všemožné askeze, trvalého tranzu a odpoutanosti od hmotného znečištění.

Sloka 32:

Milý chlapče, z tohoto důvodu bys o to neměl ani usilovat — tvá snaha je předem odsouzena k nezdaru. Vrať se raději domů. Až vyrosteš, Pán ti Svou milostí umožní následovat tuto cestu mystické realizace.

Sloka 33:

Člověk se má snažit být spokojený v každé situaci, ať ve štěstí či v neštěstí, neboť vše je předurčené svrchovanou vůlí. Ten, kdo dokáže být za všech okolností vyrovnaný, snadno překoná temnotu nevědomosti.

Sloka 34:

Každý by se měl chovat tímto způsobem: Potká-li kvalifikovanějšího člověka, než je sám, měl by z toho mít radost, s méně kvalifikovaným by měl mít soucit a se sobě rovným navázat přátelství. Kdo se řídí těmito pravidly, toho nikdy neovlivní trojí utrpení hmotné existence.

Sloka 35:

Dhruva Mahārāja řekl: Můj drahý Pane Nāradajī, vše, co jsi tak laskavě vyložil o dosažení klidu mysli, je nesporně velice důležité pro ty, jejichž srdce je rozrušené hmotným štěstím a neštěstím. Já jsem však v zajetí nevědomosti a mé srdce zůstává touto filozofií nedotčené.

Sloka 36:

Drahý pane, jsem velice troufalý, když nepřijímám tvé pokyny, ale není to má vina. Jelikož jsem se narodil jako kṣatriya, krutá slova mé nevlastní matky Suruci mi probodla srdce. Nemohu v něm proto uchovat tvé cenné rady.

Sloka 37:

Ó učený brāhmaṇo, chci mít postavení, jaké ještě nikdy nikdo ve všech třech světech nezískal, ani můj otec či děd. Když dovolíš, chtěl bych tě požádat o radu, jakou poctivou cestou se mám vydat, abych dosáhl svého životního cíle.

Sloka 38:

Drahý pane, jsi důstojným synem Pána Brahmy. Cestuješ všude pro blaho obyvatel celého vesmíru a hraješ přitom na vīṇu, svůj hudební nástroj. Jsi jako Slunce, které se pohybuje vesmírem pro dobro všech živých bytostí.

Sloka 39:

Mudrc Maitreya pokračoval: Když velký světec Nārada Muni vyslechl Dhruvu Mahārāje, slitoval se nad ním, a aby projevil svou bezpříčinnou milost, dal mu znamenitou radu.

Sloka 40:

Velký mudrc Nārada Dhruvovi Mahārājovi řekl: Tvá matka Sunīti ti správně poradila, že se máš vydat cestou oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství. Musíš se zcela pohroužit do oddané služby Pánu.

Sloka 41:

Touží-li někdo po plodech čtyř principů lidského života (náboženství, hospodářského rozvoje, uspokojování smyslů a nakonec osvobození), musí se zapojit do oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství. Uctívání lotosových nohou Nejvyššího Pána zaručuje splnění všech těchto přání.

Sloka 42:

Milý chlapče, nechť je ti osud příznivý. Vydej se ke břehu Yamuny, kde se nachází posvátný les Madhuvan. Tam se podrob očistě. Již jen tím, že tam půjdeš, se přiblížíš k Pánu, Nejvyšší Osobnosti Božství, který je na tomto místě věčně přítomen.

Sloka 43:

Nārada Muni řekl: Drahý hochu, třikrát denně se koupej v řece Yamuně, známé jako Kālindī, protože její voda je velmi příznivá, posvátná a čistá. Po koupeli proveď nezbytné úkony podle usměrňujících zásad aṣṭāṅga-yogy a poté se s vyrovnaností usaď na svém āsanu (sedátku).

Sloka 44:

Až usedneš na āsan, provozuj tři druhy dechových cvičení, a tak postupně ovládni životní vzduch, mysl a smysly. Zbav se veškerého hmotného znečištění a s velkou trpělivostí začni meditovat o Nejvyšší Osobnosti Božství.

Sloka 45:

(Následuje popis podoby Pána.) Pánův obličej je vždy velice krásný a laskavý. Oddaným, kteří se na Něho dívají, se Pán jeví jako stále spokojený a je neustále připravený jim udělit Svá požehnání. Jeho oči, krásně zdobené obočí, zvednutý nos a široké čelo — to vše je velmi půvabné. Je mnohem krásnější než všichni polobozi.

Sloka 46:

Nārada Muni pokračoval: Pán je věčně mladý a není nic, co by narušovalo dokonalou krásu každé části Jeho těla. Jeho oči a rty jsou narůžovělé jako vycházející slunce. Je neustále připravený poskytnout útočiště odevzdané duši a každý, kdo má to štěstí na Něho pohlédnout, cítí naprosté uspokojení. Pán je oceánem milosti, a odevzdaná duše se Mu proto může svěřit s naprostou důvěrou.

Sloka 47:

Hruď Pána zdobí znak Śrīvatsa, sídlo bohyně štěstí. Odstín Jeho pleti je temně modrý. Pán je osoba, je ověnčen květinovou girlandou a je věčně projevený se čtyřmi pažemi, ve kterých drží (počínaje levou dolní rukou) lasturu, disk, kyj a lotosový květ.

Sloka 48:

Celé tělo Vāsudeva, Nejvyšší Osobnosti Božství, je ozdobené. Má cennou helmici, náhrdelníky a náramky, vše posázené drahokamy. Kolem krku má zavěšený drahokam Kaustubha a je oblečen do žlutých hedvábných šatů.

Sloka 49:

Pán má kolem pasu zlaté zvonky a Jeho lotosové nohy jsou ozdobené zlatými rolničkami na kotnících. Má nádhernou, velice přitažlivou postavu. Je vždy naprosto vyrovnaný, klidný a tichý a pohled na Něho těší oči i mysl.

Sloka 50:

Opravdoví yogīni meditují o transcendentální podobě Pána, Jenž stojí na květu lotosu jejich srdcí. Nehty na Jeho lotosových nohou září jako třpytivé drahokamy.

Sloka 51:

Pán se vždy usmívá a oddaný by Jej měl stále vidět v této podobě, jak milostivě hledí na Svého oddaného. Tímto způsobem se má ten, kdo medituje, dívat na Nejvyšší Osobnost Božství, dárce všech požehnání.

Sloka 52:

Ten, kdo takto medituje a soustředí mysl na Pánovu vždy příznivou podobu, se velice rychle zbaví všeho hmotného znečištění a jeho meditace o Pánu se nikdy nepřeruší.

Sloka 53:

Ó synu krále, nyní ti povím mantru, kterou je nutné při meditaci opakovat. Ten, kdo ji pozorně pronáší po dobu sedmi nocí, může vidět dokonalé lidské bytosti létající po obloze.

Sloka 54:

Oṁ namo bhagavate vāsudevāya. Toto je dvanáctislabičná mantra pro uctívání Pána Kṛṣṇy. Člověk má instalovat fyzické podoby Pána a za odříkávání této mantry obětovat květiny, ovoce a další rozmanitá jídla podle pravidel a usměrnění předepsaných autoritami. Je to však třeba provádět s ohledem na místo, čas a s nimi související výhody i nevýhody.

Sloka 55:

Pánovi se má při uctívání nabízet čistá voda, květinové girlandy, ovoce, květiny a zelenina, což je vše možné získat v lese. Lze také použít čerstvou trávu, poupata květin i kůru stromů, a je-li to možné, nabídnout i lístky tulasī, které jsou Nejvyšší Osobnosti Božství velice drahé.

Sloka 56:

Je možné uctívat podobu Pána zhotovenou z hmotných prvků, jako je země, voda, dřeň, dřevo nebo kov. V lese ji stačí zhotovit z pouhé hlíny a vody a uctívat Pána podle výše zmíněných zásad. Oddaný se musí dokonale ovládat, být skromný, a co se týče jídla, má se spokojit jen s lesními plody.

Sloka 57:

Milý Dhruvo, tvé uctívání Božstva a recitování mantry třikrát denně musí doprovázet meditace o transcendentálních činnostech Nejvyššího Pána v Jeho různých inkarnacích, které projevuje Svou svrchovanou vůlí a prostřednictvím Svých osobních energií.

Sloka 58:

Co se týče způsobu uctívání Nejvyššího Pána s náležitým příslušenstvím, je třeba kráčet ve stopách předchozích oddaných nebo uctívat Osobnost Božství v srdci recitováním mantry. Pán se od této mantry neliší.

Sloka 59-60:

Každému, kdo upřímně a se vší vážností zaměstnává mysl, slova a tělo v oddané službě a neochvějně vykonává předepsané činnosti, dává Pán požehnání odpovídající jeho touze. Pokud oddaný touží po hmotné zbožnosti, hospodářském rozvoji, smyslovém požitku či osvobození z hmotného světa, Pán mu jeho přání splní.

Sloka 61:

Kdo vážně usiluje o osvobození, musí se držet transcendentální láskyplné služby a být dvacet čtyři hodin denně v nejvyšší extázi, lhostejný ke všem činnostem zaměřeným na uspokojování smyslů.

Sloka 62:

Když královský syn Dhruva Mahārāja dostal od svého duchovního mistra, velkého mudrce Nārady, tuto radu, s úctou ho obešel a poklonil se mu. Poté se vydal do Madhuvanu, který je duchovně mimořádně příznivý, jelikož ho neustále zdobí otisky lotosových nohou Śrī Kṛṣṇy.

Sloka 63:

Když Dhruva vstoupil do lesa Madhuvanu, aby tam provozoval oddanou službu, velký mudrc Nārada se rozhodl navštívit krále a podívat se, jak se mu daří. Jakmile vešel do paláce, král ho náležitě přivítal, hluboce se mu poklonil a nabídl mu pohodlné místo k sezení. Poté začal Nārada hovořit.

Sloka 64:

Velký mudrc Nārada se otázal: Můj drahý králi, zdá se, jako bys již dlouho nad něčím přemýšlel a tvůj obličej vypadá, jako kdyby vysychal. Co se děje? Vyskytly se snad překážky na tvé cestě náboženských obřadů, hospodářského rozvoje a smyslového požitku?

Sloka 65:

Král odpověděl: Ó nejlepší mezi brāhmaṇy, příliš lpím na své manželce a jsem tak pokleslý, že jsem pozbyl veškeré milosrdnosti. Byl jsem neúprosný dokonce i k vlastnímu synovi, kterému je teprve pět let. Přestože je velkou duší a věrným oddaným Pána, vykázal jsem ho z domu stejně jako jeho matku.

Sloka 66:

Drahý brāhmaṇo, myslím na zoufalou situaci svého syna, jehož obličej byl krásný jako lotosový květ. Nikdo ho nechrání a jistě má hlad. Možná leží vysílený někde v lese a možná, že ho již rozsápali vlci.

Sloka 67:

Běda, má žena si mě zcela podmanila. Jen si představ, jak krutý jsem byl! Můj syn mi chtěl z lásky vylézt na klín, ale já jsem mu to nedovolil a ani jsem ho nepohladil. Jen pomysli, jak tvrdé je mé srdce.

Sloka 68:

Velký mudrc Nārada odvětil: Drahý králi, neměj obavy. Tvého syna chrání Nejvyšší Osobnost Božství. Ani nevíš, jaký má vliv — jeho slávu zná již celý svět.

Sloka 69:

Milý králi, tvůj syn je velká osobnost. Dokáže to, co není v moci ani velkých králů a mudrců. Brzy dokončí svůj úkol a vrátí se domů. Měl bys vědět, že také rozšíří tvou slávu po celém světě.

Sloka 70:

Velký mudrc Maitreya pokračoval: Král Uttānapāda se po slovech Nārady Muniho vzdal všech povinností ohledně svého království, které bylo tak rozlehlé, že se svým bohatstvím vyrovnalo bohyni štěstí, a pohroužil se do myšlenek na syna Dhruvu.

Sloka 71:

Dhruva Mahārāja mezitím dorazil do Madhuvanu. Vykoupal se v řece Yamuně a s velkým soustředěním zahájil noční půst. Poté začal uctívat Nejvyšší Osobnost Božství, jak mu poradil velký mudrc Nārada.

Sloka 72:

První měsíc jedl Dhruva Mahārāja jen každý třetí den. Živil se plody a bobulemi a jedl pouze tolik, aby udržel tělo a duši pohromadě. Tímto způsobem dělal pokrok ve svém uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství.

Sloka 73:

Druhý měsíc jedl Dhruva Mahārāja jen každý šestý den a živil se suchou trávou a listím. Takto pokračoval ve svém uctívání.

Sloka 74:

Třetí měsíc pil vodu jen každý devátý den a v dokonalém tranzu uctíval Nejvyššího Pána, kterého oslavují vybrané verše.

Sloka 75:

Čtvrtý měsíc ovládl své dýchání a nadechoval se jen každý dvanáctý den. Tímto způsobem se zcela ustálil a soustředil na uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství.

Sloka 76:

Pátý měsíc již královský syn Dhruva Mahārāja ovládal své dýchání do takové míry, že dokázal stát na jedné noze nehybně jako sloup a svou mysl plně soustředit na Parabrahman.

Sloka 77:

Smysly a smyslové předměty byly naprosto pod jeho kontrolou, a tak dokázal soustředit mysl na podobu Nejvyšší Osobnosti Božství, aniž by se uchyloval k něčemu jinému.

Sloka 78:

Poté, co se Dhruva Mahārāja takto zmocnil Nejvyššího Pána, který je útočištěm celého hmotného stvoření a vládcem všech živých bytostí, se všechny tři světy začaly otřásat.

Sloka 79:

Jak Dhruva Mahārāja, králův syn, nehybně stál na jedné noze, stlačoval svým palcem polovinu Země, jako když se slon veze na lodi, která se při každém jeho kroku kymácí ze strany na stranu.

Sloka 80:

Když svou soustředěnou meditací a uzavřením všech tělesných otvorů nabyl Dhruva Mahārāja prakticky stejné hmotnosti jako Pán Viṣṇu, úplné vědomí, zablokoval dýchání celého vesmíru. Všichni polobozi z různých planetárních systémů se začali dusit a přijali útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství.

Sloka 81:

Polobozi řekli: Drahý Pane, jsi útočiště všech živých bytostí, pohyblivých i nehybných. Nyní vidíme, že se všichni dusí. Ještě nikdy jsme nic takového nezažili. Přicházíme za Tebou, jelikož Ty jsi posledním útočištěm všech odevzdaných duší. Prosíme, zachraň nás před tímto nebezpečím!

Sloka 82:

Nejvyšší Pán odpověděl: Moji drazí polobozi, buďte bez obav. Způsobuje to přísná askeze a neochvějné odhodlání syna krále Uttānapādy, který je teď plně pohroužený do myšlenek na Mě. Kvůli němu se zastavilo dýchání celého vesmíru. Můžete se v klidu vrátit do svých domovů—půjdu mu domluvit, aby této askeze zanechal, a vy budete zachráněni.