Śrīmad-bhāgavatam 4.5.12
Verš
janena dakṣasya muhur mahātmanaḥ
utpetur utpātatamāḥ sahasraśo
bhayāvahā divi bhūmau ca paryak
Synonyma
bahu — mnohé; evam — tímto způsobem; udvigna-dṛśā — s neklidnými pohledy; ucyamāne — když bylo řečeno; janena — osobami (přítomnými na oběti); dakṣasya — Dakṣi; muhuḥ — znovu a znovu; mahā-ātmanaḥ — udatný; utpetuḥ — objevily se; utpāta-tamāḥ — velmi silné příznaky; sahasraśaḥ — po tisících; bhaya-āvahāḥ — nahánějící hrůzu; divi — na nebi; bhūmau — na zemi; ca — a; paryak — ze všech stran.
Překlad
Zatímco se všichni přítomní mezi sebou dohadovali, Dakṣa pozoroval nepříznivá znamení na všech stranách, na zemi i na nebi.
Význam
O Dakṣovi se zde hovoří jako o mahātmovi. Slovo mahātmā vysvětlují různí komentátoři různými způsoby. Vīrarāghava Ācārya naznačuje, že slovo mahātmā znamená “s tvrdým srdcem”. Dakṣa měl velice tvrdé srdce, neboť ho nevyvedlo z míry ani to, že se jeho milovaná dcera chystá zemřít. Když však spatřil různé pohromy způsobené obrovským černým démonem, i on byl znepokojen. Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura v této souvislosti poznamenává, že člověk sice může být nazýván velkou duší, mahātmou, ale nechová-li se podle toho, má být hodnocen jako durātmā, pokleslá duše. Bhagavad-gītā (9.13) označuje slovem mahātmā čistého oddaného Pána: mahātmānas tu māṁ pārtha daivīṁ prakṛtim āśritāḥ. Mahātmā je neustále pod vedením vnitřní energie Nejvyšší Osobnosti Božství — jak by tedy někdo s takovým chováním, jaké předvedl Dakṣa, mohl být mahātmou? O mahātmovi se předpokládá, že má všechny dobré vlastnosti polobohů. Dakṣa tyto vlastnosti postrádá, a proto nemůže být označen jako mahātmā, ale naopak jako durātmā, pokleslá duše. Označení mahātmā je v souvislosti s Dakṣou míněno posměšně.