Śrīmad-bhāgavatam 4.4.17
Verš
dharmāvitary asṛṇibhir nṛbhir asyamāne
chindyāt prasahya ruśatīm asatīṁ prabhuś cej
jihvām asūn api tato visṛjet sa dharmaḥ
Synonyma
karṇau — obě uši; pidhāya — zacpané; nirayāt — měl by odejít; yat — když; akalpaḥ — není schopný; īśe — pán; dharma-avitari — vládce náboženství; asṛṇibhiḥ — nezodpovědnými; nṛbhiḥ — osobami; asyamāne — znevažovaný; chindyāt — měl by vyříznout; prasahya — násilně; ruśatīm — haní; asatīm — provinilce; prabhuḥ — schopný; cet — když; jihvām — jazyk; asūn — (vlastní) život; api — jistě; tataḥ — poté; visṛjet — má se vzdát; saḥ — to; dharmaḥ — je postup.
Překlad
Satī pokračovala: Slyšíme-li někoho nezodpovědného znevažovat pána a vládce náboženství a nejsme schopni ho potrestat, musíme si zacpat uši a okamžitě odejít. Je-li však člověk schopný zabíjet, měl by hříšníkovi vyříznout jazyk, usmrtit ho a poté si vzít vlastní život.
Význam
Satī prohlásila, že ti, kdo urážejí významné osobnosti, patří mezi nejnižší bytosti. Jelikož je Dakṣa Prajāpati, pán mnoha živých tvorů a jeden z nejváženějších představitelů vesmírné vlády, mohl tohoto výroku zneužít proti své dceři s tím, že ona také neměla právo ho napadnout, ale naopak mu měla projevit úctu. Satī ho však nenapadala, jen se snažila bránit Śivovu čest. Kdyby toho byla schopná, měla by Dakṣovi za urážky Pána Śivy vyříznout jazyk. Pán Śiva je strážce náboženství a každého, kdo ho uráží, by měl člověk okamžitě zabít a poté si vzít vlastní život. Takové je pravidlo, ale Dakṣa byl otec Satī, a ona se proto rozhodla, že nezabije jeho, ale sebe. Chtěla tak vyvážit hřích, kterého se dopustila, když poslouchala pomlouvání Pána Śivy. Śrīmad-Bhāgavatam nám takto dává poučení, že bychom za žádných okolností neměli tolerovat urážení a pomlouvání autorit. Je-li někdo brāhmaṇa, neměl by si brát život, neboť by to znamenalo mít na svědomí zabití brāhmaṇy. Brāhmaṇa by měl neprodleně odejít nebo si zacpat uši, aby urážlivá slova neslyšel. Je-li však někdo kṣatriya, pak může trestat. Kṣatriya by měl provinilci ihned vyříznout jazyk a zabít ho. Co se týče vaiśyů a śūdrů, ti by se měli okamžitě vzdát svého těla. Satī, která se řadila do kategorie śūdrů a vaiśyů, se proto rozhodla vzdát se těla. Bhagavad-gītā (9.32) praví: striyo vaiśyās tathā śūdrāḥ. Ženy, dělníci a obchodníci patří do stejné kategorie. Jelikož je řečeno, že když vaiśyové a śūdrové slyší urážení vznešených osobností, jako je Pán Śiva, měli by se okamžitě vzdát svého těla, Satī se rozhodla, že si vezme život.