Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv čtvrtý: Stvoření čtvrtého řádu » KAPITOLA TŘICÁTÁ PRVNÍ

Śrīmad-bhāgavatam 4.31.6

Verš

yad ādiṣṭaṁ bhagavatā
śivenādhokṣajena ca
tad gṛheṣu prasaktānāṁ
prāyaśaḥ kṣapitaṁ prabho

Synonyma

yat — co; ādiṣṭam — bylo vysvětleno; bhagavatā — vznešenou osobností; śivena — Pánem Śivou; adhokṣajena — Pánem Viṣṇuem; ca — také; tat — to; gṛheṣu — k rodinným záležitostem; prasaktānām — námi, kteří jsme příliš připoutaní; prāyaśaḥ — téměř; kṣapitam — zapomenuto; prabho — ó pane.

Překlad

Ó pane, věz, že jsme kvůli své přehnané připoutanosti k rodinným záležitostem téměř zapomněli na pokyny, které jsme dostali od Pána Śivy a Pána Viṣṇua.

Význam

Žít rodinným životem je určitým ústupkem, který umožňuje dosažení smyslového požitku. Je třeba vědět, že smyslový požitek není nutný, ale člověk ho musí přijímat do takové míry, aby mohl žít. Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.10) potvrzuje: kāmasya nendriya-prītiḥ. Člověk se má stát gosvāmīm a ovládat své smysly. Nemá je používat pro smyslový požitek, ale má je zaměstnat tak, jak je potřeba pro udržení těla a duše pohromadě. Śrīla Rūpa Gosvāmī doporučuje: anāsaktasya viṣayān yathārham upayuñjataḥ. Člověk nemá být připoutaný ke smyslovým předmětům, ale má přijímat jen tolik smyslového požitku, kolik je třeba; ne více. Chce-li si užívat smyslů více, než je třeba, začne lpět na rodinném životě, který znamená pouto. Všichni Pracetové přiznali svou chybu, že zůstávali hospodáři.