Śrīmad-bhāgavatam 4.3.11
Verš
vinirmitaṁ bhāti guṇa-trayātmakam
tathāpy ahaṁ yoṣid atattva-vic ca te
dīnā didṛkṣe bhava me bhava-kṣitim
Synonyma
tvayi — v tobě; etat — ten; āścaryam — úžasný; aja — ó Pane Śivo; ātma-māyayā — vnější energií Nejvyššího Pána; vinirmitam — stvořený; bhāti — zdá se; guṇa-traya-ātmakam — vzájemné působení tří kvalit hmotné přírody; tathā api — přesto; aham — já; yoṣit — žena; atattva-vit — která nezná pravdu; ca — a; te — tvoje; dīnā — ubohá; didṛkṣe — toužím vidět; bhava — ó Pane Śivo; me — mé; bhava-kṣitim — rodiště.
Překlad
Tento projevený vesmír je úžasným stvořením vzájemného působení tří kvalit hmotné přírody neboli vnější energie Nejvyššího Pána. Ty jsi tuto pravdu dokonale realizoval. Já jsem však jen ubohá žena, a jak víš, pravda mi není známá. Toužím proto znovu vidět své rodiště.
Význam
Dākṣāyaṇī, Satī, si byla dokonale vědoma toho, že její manžel, Pán Śiva, neměl příliš velký zájem o třpytivý projev hmotného světa, který je výsledkem vzájemného působení tří kvalit hmotné přírody. Oslovila proto svého manžela slovem aja, jež označuje toho, kdo překonal otroctví zrození a smrti a realizoval svou věčnou totožnost. Řekla: “Jsi seberealizovaný a nedotýká se tě iluze, kdy živá bytost přijímá tento zvrácený odraz neboli hmotný vesmírný projev za skutečný. Již tě nepřitahuje společenský život a nikoho nepovažuješ za otce, matku nebo sestru, neboť jsou to pouhé iluzorní vztahy. Já, ubohá žena, však nejsem tak pokročilá v transcendentální realizaci, a proto mi tyto věci přirozeně připadají skutečné.” Pouze méně inteligentní osoby přijímají tento zvrácený odraz duchovního světa jako skutečnost. Pod vlivem vnější energie si myslí, že tento projev je opravdový, zatímco ti, kdo jsou pokročilí v duchovní realizaci, vědí, že se jedná o iluzi. Realita je jinde, v duchovním světě. “Co se mne týče,” řekla Satī, “nevím toho o seberealizaci mnoho. Jsem ubohá, protože neznám opravdovou skutečnost. Táhne mne to do mého rodiště, chci se tam podívat.” Kdo je přitahován místem, kde se narodil, svým tělem a dalšími podobnými věcmi, o kterých Bhāgavatam v této souvislosti hovoří, je považován za osla nebo krávu. Satī to vše mnohokrát slyšela od svého manžela, Pána Śivy, ale protože byla žena, yoṣit, nepřestala po těchto hmotných předmětech citové náklonnosti toužit. Slovo yoṣit znamená “užívaný”. Ženám se proto říká yoṣit a styky s nimi jsou omezené pro každého, kdo usiluje o pokrok v duchovním životě. Stane-li se někdo hračkou v rukách yoṣit, jeho duchovní pokrok se okamžitě zastaví. Je řečeno: “Ti, kdo jsou jako hračky v rukách ženy (yoṣit-krīḍā-mṛgeṣu), nemohou pokročit v duchovní realizaci.”