Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.29.72

Verš

garbhe bālye ’py apauṣkalyād
ekādaśa-vidhaṁ tadā
liṅgaṁ na dṛśyate yūnaḥ
kuhvāṁ candramaso yathā

Synonyma

garbhe — v lůně; bālye — v dětství; api — také; apauṣkalyāt — kvůli nezralosti; ekādaśa — deset smyslů a mysl; vidham — v podobě; tadā — tehdy; liṅgam — jemné tělo nebo falešné ego; na — ne; dṛśyate — je viditelné; yūnaḥ — mladíka; kuhvām — v bezměsíčné noci; candramasaḥ — měsíc; yathā — jako.

Překlad

Když je člověk mladý, všech deset smyslů a mysl je zcela zjevných. V lůně matky a v době dětství však zůstávají smyslové orgány a mysl zahalené, stejně jako úplněk zahaluje tma bezměsíčné noci.

Význam

Když je živá bytost v lůně, její hrubé tělo, deset smyslových orgánů a mysl nejsou plně vyvinuté, a proto ji nerozptylují smyslové předměty. Mladý muž se ve snu může setkat s mladou ženou, protože jeho smysly jsou v činnosti. Dítě či chlapec však ve snu mladou ženu nevidí, protože jeho smysly nejsou vyvinuté. V mládí jsou smysly činné i během snění. Mohou jednat i přesto, že žádná mladá žena ve skutečnosti není nablízku, a může dojít k výronu semene (poluci). Činnosti jemného a hrubého těla závisejí na tom, jak vyvinuté jsou podmínky. Příklad měsíce je velmi příhodný. Zářivý úplněk je na nebi i za bezměsíčné noci, ale okolnosti vyvolávají dojem, že tam není. Živá bytost má smysly stále, ale činné začínají být teprve tehdy, když se vyvine hrubé a jemné tělo. Dokud se smysly hrubého těla nevyvinou, nebudou na jemné tělo působit. Stejně tak se bez přítomnosti tužeb v jemném těle nemusí hrubé tělo vyvíjet.