Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.29.34

Verš

naikāntataḥ pratīkāraḥ
karmaṇāṁ karma kevalam
dvayaṁ hy avidyopasṛtaṁ
svapne svapna ivānagha

Synonyma

na — nikdy; ekāntataḥ — konečné; pratīkāraḥ — protiopatření; karmaṇām — proti různým činnostem; karma — jiná činnost; kevalam — pouze; dvayam — obě; hi — protože; avidyā — kvůli iluzi; upasṛtam — přijaté; svapne — ve snu; svapnaḥ — sen; iva — jako; anagha — ó ty, který jsi prostý hříšných činností.

Překlad

Nārada pokračoval: Ó ty, který jsi prostý všech hříšných činností! Nikdo nemůže zabránit důsledkům plodonosných činů pouhou další činností, která postrádá vědomí Kṛṣṇy. Všechny takové činnosti jsou projevem naší nevědomosti. Ošklivého snu se nezbavíme jinou ošklivou vidinou, ale jedině probuzením. Stejně tak naše hmotná existence je důsledkem naší nevědomosti a iluze. Dokud se neprobudíme k vědomí Kṛṣṇy, nemůžeme se těchto snů zbavit. Abychom nalezli konečné řešení všech problémů, musíme se probudit k vědomí Kṛṣṇy.

Význam

Existují dva druhy plodonosných činností. Břemeno si můžeme dát buď na hlavu, nebo na rameno. Ale nést břemeno na kterémkoliv místě je ve skutečnosti totéž. Lidé však toto přemístění považují za účinné opatření. V této souvislosti řekl Prahlāda Mahārāja, že hlupáci a darebáci v hmotném světě dělají velkolepé plány na dosažení tělesného pohodlí, aniž by věděli, že jejich opatření (třebaže úspěšná) jsou pouze māyā. Lidé ve dne v noci těžce pracují pro iluzorní tělesné štěstí, ale to není způsob, jak být skutečně šťastný. Musíme se vyprostit z hmotného zapletení a vrátit se domů, zpátky k Bohu. To je skutečné štěstí. Vedy proto přikazují: “Nezůstávej v temnotě tohoto hmotného světa. Jdi za světlem duchovního světa.” Aby člověk odstranil jedno utrpení hmotného těla, musí přijmout jiné utrpení. Obojí je přitom pouhá iluze. Kdo přijme jednu obtíž, aby zabránil druhé, nic nezíská. Závěr je, že dokud jsme v hmotném světě, nemůžeme být trvale šťastní. Jedinou pomocí je z tohoto hmotného světa odejít a vrátit se domů, zpátky k Bohu.