Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.26.19

Verš

sāntvayan ślakṣṇayā vācā
hṛdayena vidūyatā
preyasyāḥ sneha-saṁrambha-
liṅgam ātmani nābhyagāt

Synonyma

sāntvayan — uklidňoval; ślakṣṇayā — sladkými; vācā — slovy; hṛdayena — srdcem; vidūyatā — velice litoval; preyasyāḥ — své milované; sneha — z lásky; saṁrambha — hněvu; liṅgam — příznak; ātmani — v jejím srdci; na — ne; abhyagāt — objevil se.

Překlad

Se zarmoucenou myslí k ní král začal promlouvat velice příjemnými slovy. Přestože byl naplněn lítostí a snažil se ji uklidnit, neviděl v srdci své milované ženy jediný příznak hněvu vyvolaného láskou.

Význam

Král velice litoval, že opustil svoji královnu a odjel do lesa věnovat se hříšným činnostem. Když člověk lituje svých hříšných činností a toho, jak se vzdal vědomí Kṛṣṇy a dobré inteligence, cesta osvobození z hmotného zajetí je pro něho otevřená. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (5.5.5) stojí: parābhavas tāvad abodha-jāto yāvan na jijñāsata ātma-tattvam. Když člověk ztratí své vědomí Kṛṣṇy a zájem o seberealizaci, nutně se věnuje hříšným činnostem. Všechny činnosti toho, kdo žije bez vědomí Kṛṣṇy, znamenají pouze porážku a promarněný život. Ten, kdo přichází k vědomí Kṛṣṇy, přirozeně lituje svých minulých hříšných činností v lidské podobě. Jedině tak se člověk může osvobodit ze zajetí nevědomosti materialistického života.