KAPITOLA DVACÁTÁ ŠESTÁ

Král Purañjana jede do lesa na lov a jeho královna se zlobí

Sloka 1-3:: Velký mudrc Nārada pokračoval: Můj milý králi, jednou si král Purañjana vzal velký luk a toulec s nekonečně mnoha šípy, oblékl si zlaté brnění a v doprovodu jedenácti velitelů nasedl na svůj vůz tažený pěti rychlými koňmi, aby odjel do lesa jménem Pañca-prastha. Do vozu s sebou vzal dva výbušné šípy. Samotný vůz spočíval na dvou kolech a jedné rotující ose a byly na něm tři prapory, jedny otěže, jeden vozataj, jedno místo k sezení, dva oje, k nimž byly připevněné postroje, pět zbraní a sedm obalů. Vůz se pohyboval pěti různými způsoby a leželo před ním pět překážek. Veškerá jeho výzdoba byla ze zlata.

Sloka 4:: Pro krále Purañjanu bylo téměř nemožné se byť i na jediný okamžik zříci společnosti své královny. Toho dne však velice nadšeně toužil lovit, a proto s velkou pýchou vzal svůj luk a šíp a odjel do lesa, aniž by se staral o svou manželku.

Sloka 5:: Tehdy na krále Purañjanu silně působily démonské sklony. Z tohoto důvodu jeho srdce velice ztvrdlo a vytratila se z něho milost. Ostrými šípy zabíjel mnoho nevinných lesních zvířat a na nic se neohlížel.

Sloka 6:: Pokud krále nadmíru přitahuje jedení masa, může podle pokynů zjevených písem o vykonávání obětí jet do lesa a zabít určitá zvířata vhodná k obětování. Nesmí je zabíjet zbytečně a neomezeně. Vedy usměrňují zabíjení zvířat, aby ukončily nezřízené jednání hlupáků ovlivněných kvalitami vášně a nevědomosti.

Sloka 7:: Nārada Muni dále vysvětloval králi Prācīnabarhiṣatovi: Můj milý králi, když člověk jedná podle pokynů védských písem, nikdy se nezaplete do plodonosných činností.

Sloka 8:: Jinak ten, kdo jedná náladově, klesá ovlivněn falešnou prestiží. Zaplétá se tak do zákonů přírody, které jsou složené ze tří kvalit (dobra, vášně a nevědomosti). Tímto způsobem je živá bytost připravena o svoji skutečnou inteligenci a natrvalo ztracena v koloběhu zrození a smrti, kde putuje nahoru a dolů, z těla bakterie ve výkalech až po vysoké postavení na Brahmaloce.

Sloka 9:: Když král Purañjana lovil v lese, mnoho zvířat, probodnutých ostrými hroty jeho šípů, přišlo ve velkých bolestech o život. Všichni soucitní lidé, kteří viděli tyto královy příšerné pustošivé činnosti, byli velice nešťastní a nemohli pohled na toto zabíjení snést.

Sloka 10:: Král Purañjana tak pozabíjel mnoho zvířat — zajíce, kance, buvoly, zubry, černé jeleny, dikobrazy a další lovná zvířata. Svým zabíjením se velice unavil.

Sloka 11:: Velmi unavený, hladový a žíznivý se potom král vrátil do svého královského paláce. Tam se vykoupal a přiměřeně najedl, odpočinul si, a tak se zbavil všeho neklidu.

Sloka 12:: Poté si král Purañjana ozdobil tělo vhodnými šperky, potřel si ho vonnou santálovou pastou a navlékl si květinové girlandy. Tímto způsobem se dokonale osvěžil a začal hledat svoji královnu.

Sloka 13:: Když se král Purañjana najedl a utišil svoji žízeň a hlad, cítil v srdci radost. Ale místo, aby dosáhl vyššího vědomí, zmocnil se ho Amor a hnala ho touha nalézt svoji manželku, která ho uspokojovala v jeho rodinném životě.

Sloka 14:: Tehdy si král Purañjana začal dělat starosti a zeptal se služebných: Mé milé krásné ženy, jste vy a vaše paní stále tak šťastné jako předtím, nebo ne?

Sloka 15:: Král Purañjana řekl: Nechápu, proč mě vybavení domácnosti již nepřitahuje tak jako dřív. Myslím, že když doma není matka ani oddaná manželka, domov je jako vůz bez kol. Který blázen by se posadil do takového rozbitého vozu?

Sloka 16:: Řekněte mi prosím, kde je ta krásná žena, která mě vždy zachrání, když se topím v oceánu nebezpečí. Na každém kroku mi dává dobrou inteligenci, a tím mě neustále zachraňuje.

Sloka 17:: Všechny ženy oslovily krále: Ó vládce obyvatel, nevíme, proč tvá drahá manželka začala žít takovým způsobem. Jen pohleď, ó hubiteli nepřátel! Leží na zemi bez matrací. Nechápeme, proč tak jedná.

Sloka 18:: Velký mudrc Nārada pokračoval: Můj milý králi Prācīnabarhi, jakmile král Purañjana uviděl svoji královnu, jak leží na zemi jako potulný mnich, byl z toho velice zmatený.

Sloka 19:: Se zarmoucenou myslí k ní král začal promlouvat velice příjemnými slovy. Přestože byl naplněn lítostí a snažil se ji uklidnit, neviděl v srdci své milované ženy jediný příznak hněvu vyvolaného láskou.

Sloka 20:: Král byl velmi zběhlý v lichocení, a proto začal svoji královnu pomalu uklidňovat. Nejprve se dotkl jejích nohou, poté ji jemně objal, posadil si ji na klín a promluvil následovně.

Sloka 21:: Král Purañjana řekl: Má drahá krásná ženo, služebník, jehož pán přijímá za svého, ale netrestá ho za jeho přestupky, je v nešťastném postavení.

Sloka 22:: Má drahá štíhlá dívko, když pán trestá svého služebníka, služebník to má přijmout jako velkou milost. Ten, kdo se rozzlobí, je nepochybně velice hloupý, neboť neví, že taková je povinnost přítele.

Sloka 23:: Má drahá ženo, máš překrásné zuby a díky svým přitažlivým rysům vypadáš velice rozvážná. Prosím, dej stranou svůj hněv, buď ke mně milostivá a usměj se na mě s láskyplnou náklonností. Úsměv na tvém krásném obličeji, tvé vlasy, nádherné jako modrá barva, tvůj zdvižený nos a tvá sladká slova tě dělají v mých očích ještě krásnější, a tak mě ještě více přitahuješ a zavazuješ si mne. Jsi má ctihodná paní.

Sloka 24:: Ó manželko hrdiny, řekni mi prosím, jestli se proti tobě někdo dopustil něčeho zlého. Nenáleží-li mezi brāhmaṇy, čeká ho ode mě přísný trest. Kromě služebníka Muraripua (Kṛṣṇy) neprominu nikomu v těchto třech světech ani mimo ně. Nikdo se nemůže cítit bezpečný poté, co tě urazil, neboť jsem připravený ho potrestat.

Sloka 25:: Má drahá ženo, dodnes jsem neviděl tvoji tvář bez ozdob z tilaku. Nikdy jsi nebyla tak zasmušilá, bez lesku a bez lásky. Také jsem nikdy neviděl tvá krásná ňadra smáčená slzami z tvých očí a nikdy dříve jsem neviděl tvé rty, které jsou obvykle červené jako plod bimba, bez jejich rudého odstínu.

Sloka 26:: Má drahá královno, s hříšnou touhou jsem odjel do lesa lovit, aniž bych se tě ptal. Uznávám, že jsem se vůči tobě zachoval špatně. Přesto bys měla být se mnou spokojená, když uvážíš, že jsem tvůj nejdůvěrnější podřízený. Jsem velice smutný, ale zároveň chtivý, protože mě Amor zasáhl svým šípem. Která krásná žena by se zřekla svého chtivého manžela a odmítla se s ním spojit?