Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv čtvrtý: Stvoření čtvrtého řádu » KAPITOLA DVACÁTÁ PÁTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 4.25.19

Verš

nānāraṇya-mṛga-vrātair
anābādhe muni-vrataiḥ
āhūtaṁ manyate pāntho
yatra kokila-kūjitaiḥ

Synonyma

nānā — různá; araṇya — lesní; mṛga — zvířata; vrātaiḥ — skupinami; anābādhe — co se týče nenásilí; muni-vrataiḥ — jako velcí mudrci; āhūtam — jako by byl zván; manyate — myslí si; pānthaḥ — poutník; yatra — kde; kokila — kukaček; kūjitaiḥ — kukáním.

Překlad

V takové atmosféře byla i lesní zvířata nenásilná a prosta závisti jako velcí mudrci, a na nikoho neútočila. Nad tím vším se neslo kukání kukaček. Každého poutníka, který šel okolo, atmosféra přímo vybízela, aby si v té krásné zahradě odpočinul.

Význam

Pokojný život s manželkou a dětmi se přirovnává k pokojné atmosféře lesa a děti jsou přirovnány k nenásilným zvířatům. Jindy se ovšem manželky a děti nazývají svajanākhya-dasyu, “lupiči převlečení za příbuzné”. Muž si těžkou prací vydělává na živobytí, ale výsledkem je, že ho vlastní žena a děti oberou stejně jako zloději a loupežníci, kteří přepadají poutníky v lese a okrádají je o peníze. Hospodářovi však křik manželky a dětí přesto připomíná kukání kukaček v zahradě rodinného života. Pod dojmem této atmosféry si člověk, který prochází blaženým rodinným životem, přeje být za každou cenu se svou rodinou.