Śrīmad-bhāgavatam 4.22.45

Zde je jasně řečeno, že vláda v království, státě či říši se musí řídit pokyny svatých osob a brāhmaṇů, jako jsou Kumārové. Když na celém světě vládla monarchie, monarchu usměrňovala rada brāhmaṇů a světců. Král jakožto vládce státu vykonával své povinnosti jako služebník brāhmaṇů. Králové ani brāhmaṇové však nebyli diktátoři a také se nepovažovali za majitele státu. I králové dobře znali védskou literaturu, včetně prohlášení Śrī Īśopaniṣady: īśāvāsyam idaṁ sarvam — vše, co existuje, patří Nejvyšší Osobnosti Božství. Také v Bhagavad-gītě Pán Kṛṣṇa prohlašuje, že je vlastníkem všech planetárních systémů (sarva-loka-maheśvaram). Jelikož je tomu tak, nikdo se nemůže prohlašovat za majitele státu. Král, prezident či hlava státu má mít vždy na paměti, že není majitelem, ale služebníkem.

V současném věku král či prezident zapomíná na to, že je služebníkem Boha, a považuje se za služebníka lidí. Současná demokratická vláda je prohlašována za lidovou vládu, vládu lidí a pro lidi, ale nic takového Vedy neschvalují. Vedy prohlašují, že království má být vládnuto za účelem uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto mu má vládnout zástupce Pána. Hlava státu nemá být jmenována do funkce, pokud nemá žádné védské poznání. V tomto verši je jasně řečeno, že všechna vysoká vládní místa jsou zvláště určena pro osoby dobře obeznámené s učením Ved (veda-śāstra-vid arhati). Vedy obsahují přesné pokyny, jak se mají král, hlavní velitel, voják a občan chovat. V současném věku je bohužel mnoho takzvaných filozofů, kteří dávají pokyny, aniž by citovali autority, a mnoho vůdců se jejich neautorizovanými pokyny řídí. Lidé proto nejsou šťastní.

Moderní teorie dialektického komunismu, kterou předložil Karel Marx a kterou následují komunistické vlády, není dokonalá. Podle védského komunismu nemá nikdo ve státě nikdy hladovět. V současnosti existuje mnoho falešných institucí, které od veřejnosti vybírají peníze pro nasycení hladovějících lidí, ale tyto peníze jsou pravidelně zneužívány. Podle védských pokynů má vláda zařídit vše takovým způsobem, aby nikdo neměl hlad. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu je řečeno, že hospodář se musí postarat o to, aby ani ještěrka či had nehladověli. I ti musí dostat potravu. Ve skutečnosti není možné, aby někdo hladověl, neboť vše je majetkem Nejvyššího Pána, který se stará, aby měl každý dostatek potravy. Ve Vedách (Kaṭha Up. 2.2.13) je řečeno: eko bahūnāṁ yo vidadhāti kāmān. Nejvyšší Pán dodává životní nezbytnosti všem; hladovění nepřipadá v úvahu. Jestliže někdo hladoví, je to kvůli špatnému vládnutí takzvaného panovníka či prezidenta.

Je tedy jasné, že kdo nezná védské pokyny (veda-śāstra-vit), nemá kandidovat na místo prezidenta, vládního představitele a podobně. Dřívější králové byli rājarṣiové, což znamená, že i když sloužili jako králové, vyrovnali se světcům, protože nikdy nepřekračovali pravidla daná ve védských písmech a vládli podle pokynů velkých světců a brāhmaṇů. Moderní prezidenti, představitelé vlády a výkonní úředníci nejsou podle tohoto měřítka svých postavení hodni, neboť védské pokyny týkající se správy státu neznají a radami brāhmaṇů a světců se neřídí. Krále Venu, otce Mahārāje Pṛthua, zabili brāhmaṇové kvůli jeho neposlušnosti vůči příkazům Ved a brāhmaṇů. Pṛthu Mahārāja tedy dobře věděl, že jeho povinností je vládnout planetě jako služebník světců a brāhmaṇů.