Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv čtvrtý: Stvoření čtvrtého řádu » KAPITOLA DVACÁTÁ DRUHÁ

Śrīmad-bhāgavatam 4.22.31

Verš

bhraśyaty anusmṛtiś cittaṁ
jñāna-bhraṁśaḥ smṛti-kṣaye
tad-rodhaṁ kavayaḥ prāhur
ātmāpahnavam ātmanaḥ

Synonyma

bhraśyati — je ztracené; anusmṛtiḥ — když myslí neustále; cittam — vědomí; jñāna-bhraṁśaḥ — zbavena skutečného poznání; smṛti-kṣaye — zničením paměti; tat-rodham — zastavení tohoto procesu; kavayaḥ — velcí učenci; prāhuḥ — jsou toho názoru; ātma — duše; apahnavam — zničení; ātmanaḥ — duše.

Překlad

Když se duše odchýlí od svého původního vědomí, ztratí schopnost vzpomenout si na své předchozí postavení nebo poznat současné. Jakmile pozbyde paměti, pak všechno získané poznání spočívá na falešných základech. V tomto případě učenci považují duši za ztracenou.

Význam

Živá bytost, duše, existuje vždy a je věčná. Nemůže být ztracena, ale učenci ji považují za ztracenou, když nejedná se skutečným poznáním. To je rozdíl mezi zvířaty a lidmi. Podle méně inteligentních filozofů nemají zvířata duši, ale ve skutečnosti ji mají. Kvůli naprosté nevědomosti zvířat se však zdá, že své duše ztratila. Bez duše se tělo nemůže pohybovat. To je rozdíl mezi živým a mrtvým tělem. Když z těla odejde duše, je označováno za mrtvé. Duše je považována za ztracenou, pokud neprojevuje náležité poznání. Naším původním vědomím je vědomí Kṛṣṇy, neboť jsme nedílnými částmi Kṛṣṇy. Jakmile se toto vědomí odchýlí, živá bytost je přemístěna do hmotného prostředí, které znečistí její původní vědomí. Začne se považovat za výtvor hmotných prvků a zapomene na své skutečné postavení nedílné části Nejvyšší Osobnosti Božství, stejně jako člověk zapomene ve spánku na svou totožnost. Když jsou tedy pozastaveny činnosti pravého vědomí, veškeré jednání ztracené duše probíhá na falešném základě. V současné době jedná lidská civilizace s falešným tělesným pojetím totožnosti; proto lze říci, že lidé současného věku ztratili své duše, a v tom ohledu nejsou o nic lepší než zvířata.