Sloka 1:

Velký mudrc Maitreya pravil: Když se takto občané modlili k mocnému králi Pṛthuovi, dospěli na to místo čtyři Kumārové, zářící jako slunce.

Sloka 2:

Král a jeho společníci rozpoznali čtyři Kumāry, vládce všech mystických sil, podle jejich oslnivé záře, kterou bylo vidět, když sestupovali z nebe.

Sloka 3:

Když Mahārāja Pṛthu uviděl čtyři Kumāry, velice si je přál přivítat. Rychle proto vstal se všemi svými vládními úředníky — tak dychtivě jako podmíněná duše, jejíž smysly jsou okamžitě upoutány kvalitami hmotné přírody.

Sloka 4:

Velcí mudrci přijali uvítání podle pokynů śāster a nakonec usedli na místa, která jim král nabídl. Pṛthu Mahārāja se pod vlivem jejich slávy okamžitě poklonil, a tak je uctil.

Sloka 5:

Král poté vzal vodu, která omyla lotosové nohy Kumārů, a pokropil si s ní vlasy. Jako příkladná osoba tímto uctivým jednáním ukázal, jak přijímat duchovně pokročilé osobnosti.

Sloka 6:

Čtyři velcí mudrci byli starší než Pán Śiva, a když seděli na zlatém trůnu, podobali se ohni planoucímu na oltáři. Mahārāja Pṛthu, který byl velice jemný a měl k nim velkou úctu, začal zdráhavě hovořit.

Sloka 7:

Král Pṛthu pravil: Moji drazí velcí mudrci, představujete zosobněné štěstí, a dokonce i pro mystické yogīny je velmi obtížné vás spatřit. Nevím, jaké zbožné činnosti jsem vykonal, že jste mě tak snadno obdařili svou příznivou přítomností.

Sloka 8:

Každý, kdo uspokojí brāhmaṇy a vaiṣṇavy, může získat vše, co lze v tomto světě i po smrti obdržet jen velice vzácně. A nejen to—získá si také náklonnost příznivého Pána Śivy a Pána Viṣṇua, kteří brāhmaṇy a vaiṣṇavy doprovázejí.

Sloka 9:

Pṛthu Mahārāja pokračoval: Lidé vás nemohou poznat, přestože cestujete po všech planetárních systémech, stejně jako nemohou poznat Nadduši, přestože sídlí v srdci každého jako svědek všeho. Ani Pán Brahmā a Pán Śiva nedokáží Nadduši pochopit.

Sloka 10:

Člověk, který není příliš bohatý a lpí na rodinném životě, se velice proslaví, jsou-li v jeho domě přítomni světci. Proslaví se dům samotný, pán domu i služebníci, kteří vznešeným hostům nabízejí vodu, místo k sezení a předměty na uvítání.

Sloka 11:

Naopak dům hospodáře, kam oddaní Pána nemají nikdy dovoleno vstoupit a kde není žádná voda na umytí jejich nohou, je jako strom, ve kterém žijí jedovatí hadi, i když je plný veškerého bohatství a hmotného blahobytu.

Sloka 12:

Mahārāja Pṛthu čtyři Kumāry uvítal, přičemž je oslovil jako nejlepší z brāhmaṇů. Vítal je slovy: Od narození přísně dodržujete slib celibátu, a přestože dobře znáte cestu osvobození, ponecháváte si těla malých dětí.

Sloka 13:

Pṛthu Mahārāja se dotazoval mudrců na osoby, které jsou zapletené v této nebezpečné hmotné existenci kvůli svému minulému jednání: Mohou být tito lidé, jejichž jediným cílem je smyslový požitek, požehnáni nějakým štěstím?

Sloka 14:

Pṛthu Mahārāja pokračoval: Moji drazí pánové, nemusím se ptát na vaše štěstí a neštěstí, jelikož jste neustále pohrouženi v duchovní blaženosti. Mentální výmysl “příznivého” a “nepříznivého” se vás netýká.

Sloka 15:

Jsem zcela přesvědčený o tom, že osobnosti, jako jste vy, jsou jedinými přáteli těch, kdo hoří v ohni hmotné existence. Proto se vás ptám: Jak můžeme v tomto světě rychle dosáhnout konečného cíle života?

Sloka 16:

Nejvyšší Osobnost Božství neustále touží povznést živé bytosti, Své nedílné části, a pro jejich prospěch cestuje po celém světě v podobě seberealizovaných osob, jako jste vy.

Sloka 17:

Velký mudrc Maitreya pokračoval: Když Sanat-kumāra, nejlepší z těch, kdo žijí v celibátu, vyslechl řeč Pṛthua Mahārāje, která byla smysluplná, příhodná, plná výstižných slov a velice sladká na poslech, spokojeně se usmál a začal hovořit.

Sloka 18:

Sanat-kumāra řekl: Můj milý králi Pṛthu, ptáš se mě velice pěkně. Takové otázky přinášejí prospěch všem živým bytostem, zvláště když je kladeš ty, jenž neustále myslíš na dobro ostatních. Ptáš se, přestože víš vše, neboť tak se chovají svaté osoby. Tato inteligence odpovídá tvému postavení.

Sloka 19:

Kdykoliv se sejdou oddaní, jejich rozhovory, otázky a odpovědi mají konečnou platnost pro mluvčího i posluchače. Takové setkání proto přispívá ke skutečnému štěstí všech.

Sloka 20:

Sanat-kumāra pokračoval: Můj milý králi, sklon k oslavování lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství již v sobě máš. Této připoutanosti je velmi obtížné dosáhnout, ale jakmile někdo takovou neochvějnou víru v Pána vyvine, automaticky to odstraní chtivé touhy z hloubi jeho srdce.

Sloka 21:

V písmech se po zralé úvaze dochází k závěru, že konečným cílem co se týče dobra lidské společnosti je odpoutanost od tělesného pojetí života a zvýšená, stálá připoutanost k Nejvyššímu Pánu, Jenž je transcendentální, nad kvalitami hmotné přírody.

Sloka 22:

Připoutanost k Nejvyššímu lze zvýšit oddanou službou, tázáním se na Nejvyšší Osobnost Božství, uplatňováním bhakti-yogy v životě, uctíváním Yogeśvary, Nejvyšší Osobnosti Božství, nasloucháním o slávě Nejvyšší Osobnosti Božství a jejím opěvováním. Tyto činnosti jsou samy o sobě zbožné.

Sloka 23:

Člověk musí dělat pokrok v duchovním životě tím způsobem, že se nebude stýkat s lidmi, které zajímá pouze uspokojování smyslů a vydělávání peněz. Má se vyhýbat nejen jim, ale i těm, kdo se s nimi stýkají. Život si má uspořádat tak, aby nemohl žít v klidu, aniž by pil nektar oslavování Nejvyšší Osobnosti Božství, Hariho. Znechucen smyslovým požitkem, může takto udělat pokrok.

Sloka 24:

Uchazeč o duchovní pokrok musí být nenásilný, kráčet ve stopách velkých ācāryů, neustále vzpomínat na nektar zábav Nejvyšší Osobnosti Božství, dodržovat usměrňující zásady bez hmotných tužeb a přitom nepomlouvat druhé. Oddaný má žít velmi jednoduchým životem a nerozptylovat se dualitami v podobě překážek — má se je naučit snášet.

Sloka 25:

Oddaný má postupně rozvíjet oddanou službu neustálým nasloucháním o transcendentálních vlastnostech Nejvyšší Osobnosti Božství. Pánovy zábavy jsou jako ozdobné šperky na uších oddaných. Oddanou službou a transcendováním hmotných kvalit se lze snadno upevnit v transcendenci, v Nejvyšší Osobnosti Božství.

Sloka 26:

Když se živá bytost — která je umístěná v srdci těla a pokrytá pěti prvky — milostí duchovního mistra a probuzením poznání a odpoutanosti trvale připoutá k Nejvyšší Osobnosti Božství, spálí své hmotné okolí právě tak, jako oheň spaluje dřevo, ze kterého vychází.

Sloka 27:

Když se živá bytost zbaví všech hmotných tužeb a osvobodí od všech hmotných vlastností, transcenduje rozdíly mezi vnějšími a vnitřními činnostmi. Tehdy zaniká rozdíl mezi duší a Nadduší, který existoval před dosažením seberealizace. Jakmile sen skončí, rozdíl mezi snem a snící osobou se vytratí.

Sloka 28:

Když duše žije pro smyslový požitek, vytváří rozličné touhy, a z toho důvodu podléhá různým označením. Je-li však v transcendentálním postavení, nezajímá se již o nic kromě vyplňování tužeb Pána.

Sloka 29:

Jedině kvůli různým příčinám vidí osoba rozdíl mezi sebou a druhými, stejně jako se odraz těla jeví jinak na vodě, na oleji či v zrcadle.

Sloka 30:

Když jsou mysl a smysly přitahované smyslovými předměty za účelem požitku, mysl to vzruší. Výsledkem neustálého přemýšlení o smyslových předmětech je, že živá bytost téměř ztratí své skutečné vědomí, stejně jako vzrostlé rákosí postupně vysuší všechnu vodu z jezera.

Sloka 31:

Když se duše odchýlí od svého původního vědomí, ztratí schopnost vzpomenout si na své předchozí postavení nebo poznat současné. Jakmile pozbyde paměti, pak všechno získané poznání spočívá na falešných základech. V tomto případě učenci považují duši za ztracenou.

Sloka 32:

Neexistuje větší překážka, která by bránila vlastnímu zájmu živé bytosti, než sklon považovat jiné záležitosti za příjemnější, než je vlastní seberealizace.

Sloka 33:

Pokud každý v lidské společnosti neustále myslí na to, jak vydělat peníze a jak je použít pro smyslový požitek, ničí to zájmy všech. Živá bytost zbavená poznání a oddané služby pak vstupuje do takových životních druhů, jako jsou stromy a kameny.

Sloka 34:

Ti, kdo mají silnou touhu překonat oceán hmotné existence, se nesmějí stýkat s kvalitou nevědomosti, neboť hedonistické činnosti jsou těmi největšími překážkami v realizaci náboženských zásad, hospodářského rozvoje, usměrněného uspokojování smyslů a osvobození.

Sloka 35:

Ze čtyř principů — náboženství, hospodářského rozvoje, smyslového požitku a osvobození — je třeba brát osvobození velice vážně. Zbývající tři budou zničeny působením přísného zákona přírody — smrti.

Sloka 36:

Různé vyšší životní úrovně přijímáme jako požehnání a odlišujeme je od nižších, ale měli bychom vědět, že takové rozdíly existují pouze ve vztahu k vzájemnému působení kvalit hmotné přírody. Ve skutečnosti tyto životní stavy neexistují trvale, neboť je nejvyšší vládce všechny zničí.

Sloka 37:

Sanat-kumāra poradil králi: Proto se, můj milý králi Pṛthu, snaž pochopit Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, Jenž sídlí v srdci každého společně s individuální duší. Žije v každém těle — pohyblivém či nehybném. Individuální duše jsou zcela pokryty hrubohmotným tělem a také jemným tělem složeným z životního vzduchu a inteligence.

Sloka 38:

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se projevuje jako totožný s příčinou a důsledkem v rámci tohoto těla. Ten, kdo však na základě důkladného uvážení — kterým si vyjasnil, že mylně pokládal provaz za hada — překonal iluzorní energii, chápe, že Paramātmā je věčně transcendentální hmotnému stvoření a setrvává v čisté vnitřní energii. Pán je tedy transcendentální všemu hmotnému znečištění a pouze Jemu se musíme odevzdat.

Sloka 39:

Oddaní, kteří neustále slouží prstům na lotosových nohách Pána, se mohou velice snadno zbavit pevně zauzlených tužeb po plodonosných činnostech. Jelikož zastavit vlny smyslového požitku je velice obtížné, neoddaným — jñānīm a yogīnům — se to nepodaří, přestože se o to pokoušejí. Proto ti doporučujeme zaměstnat se oddanou službou Kṛṣṇovi, synovi Vasudeva.

Sloka 40:

Oceán nevědomosti je velmi obtížné překonat, protože je v něm mnoho nebezpečných žraloků. Neoddaní sice podstupují přísnou askezi, aby se dostali na jeho druhý břeh, ale my ti doporučujeme, aby ses jednoduše uchýlil k lotosovým nohám Pána, které jsou jako příhodné lodě. Přestože je těžké tento oceán přeplout, přijmeš-li útočiště u lotosových nohou Pána, překonáš veškerá nebezpečí.

Sloka 41:

Velký mudrc Maitreya pokračoval: Poté, co syn Brahmy — jeden z Kumārů, který byl dokonale obeznámený s duchovním poznáním — krále takto osvítil, Pṛthu Mahārāja uctil Kumāry následujícími slovy.

Sloka 42:

Král řekl: Ó mocný brāhmaṇo, Pán Viṣṇu mě kdysi obdařil Svou bezpříčinnou milostí a naznačil, že navštívíte můj dům. Nyní jste všichni přišli, abyste toto požehnání potvrdili.

Sloka 43:

Můj milý brāhmaṇo, daný příkaz jste dokonale splnili, protože jste stejně soucitní jako Pán. Proto je mou povinností vám něco nabídnout, ale vše, co mám, jsou pouze zbytky potravy, kterou přijímali velcí světci. Co vám mohu dát?

Sloka 44:

Král pokračoval: Nabízím vám tedy vše, moji milí brāhmaṇové — svůj život, manželku, děti, domov, nábytek a další vybavení domácnosti, své království, sílu, půdu a zvláště svou pokladnici.

Sloka 45:

Jelikož být hlavním velitelem, vládcem státu, prvním, kdo trestá, a majitelem celé planety si zaslouží jedině ten, kdo je dokonale vzdělaný podle zásad védského poznání, Pṛthu Mahārāja nabídl vše Kumārům.

Sloka 46:

Kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové jedí svou potravu milostí brāhmaṇů. Jedině brāhmaṇové si užívají svého vlastního majetku, šatí se svým vlastním majetkem a dávají milodary z vlastního majetku.

Sloka 47:

Pṛthu Mahārāja pokračoval: Jak jinak splatit dluh těm, kteří nám prokázali neomezenou službu, jelikož vysvětlili cestu seberealizace ve vztahu k Nejvyšší Osobnosti Božství, a kteří nás osvítili svými výklady založenými na úplném přesvědčení a védských důkazech — než vodou ve spojených dlaních pro jejich uspokojení? Takové velké osobnosti mohou být uspokojeny jedině svými vlastními činnostmi, které rozdávají v lidské společnosti ze své neomezené milosti.

Sloka 48:

Velký mudrc Maitreya pokračoval: Čtyři Kumāry, kteří byli mistry oddané služby, velice potěšilo, když je Mahārāja Pṛthu takto uctil. Před zraky všech se objevili na nebi a chválili králův charakter.

Sloka 49:

Mahārāja Pṛthu byl vůdcem velkých osobností díky svému pevnému postavení co se týče duchovního osvícení. Byl vždy spokojený jako ten, kdo dosáhl veškerého úspěchu v duchovním poznání.

Sloka 50:

Mahārāja Pṛthu, spokojený sám v sobě, plnil své povinnosti tak dokonale, jak jen mu čas, situace, síla a finanční poměry dovolovaly. Jediným cílem všech jeho činností bylo uspokojit Absolutní Pravdu. Jednal tedy tak, jak se má.

Sloka 51:

Mahārāja Pṛthu se zcela oddal věčné službě Nejvyššímu Pánu, který je transcendentální hmotné přírodě. Všechny plody svých činností věnoval Nejvyšší Osobnosti Božství a vždy se považoval za služebníka Pána, majitele všeho.

Sloka 52:

Mahārāja Pṛthu, jenž byl díky prosperitě celé své říše velice bohatý, žil doma jako hospodář. Jelikož nikdy neměl sklony používat své bohatství pro uspokojování vlastních smyslů, zůstával stejně nepřipoutaný jako slunce, které není ovlivněné za žádných okolností.

Sloka 53:

Pṛthu Mahārāja setrvával na osvobozené úrovni oddané služby. Nejenže vykonával všechny plodonosné činnosti, ale také se svou manželkou Arci zplodil pět synů. Všechny je zplodil podle své vlastní touhy.

Sloka 54:

Poté, co Pṛthu Mahārāja zplodil pět synů, kteří se jmenovali Vijitāśva, Dhūmrakeśa, Haryakṣa, Draviṇa a Vṛka, dále vládl nad touto planetou. Osvojil si všechny vlastnosti božstev vládnoucích všem ostatním planetám.

Sloka 55:

Jelikož byl Mahārāja Pṛthu dokonalým oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství, chtěl chránit Pánovo stvoření tím, že potěší různé občany podle jejich různých tužeb. Těšil je proto v každém ohledu svými slovy, mentalitou, jednáním a jemným chováním.

Sloka 56:

Mahārāja Pṛthu se stal stejně slavným králem, jako je Soma-rāja, král Měsíce. Byl také mocný a vybíral daně, tak jako bůh Slunce šíří teplo a světlo a zároveň vysouší vodu na všech planetách.

Sloka 57:

Mahārāja Pṛthu byl tak silný a mocný, že nikdo nemohl neuposlechnout jeho příkazů, stejně jako nelze zvítězit nad ohněm. Silou se vyrovnal Indrovi, králi nebes, jehož moc je nepřekonatelná. Na druhou stranu byl také snášenlivý jako Země, a co se týče plnění různých tužeb lidské společnosti, připomínal samo nebe.

Sloka 58:

Mahārāja Pṛthu uspokojoval každého, stejně jako déšť plní touhy všech. Tím, že nikdo nechápal jeho hloubku, se podobal moři a ve svém odhodlání byl pevný jako Meru, král hor.

Sloka 59:

Mahārāja Pṛthu byl stejně inteligentní a vzdělaný jako Yamarāja, vládce smrti. Bohatstvím se vyrovnal Himalájím, které uchovávají všechny drahokamy a cenné kovy. Měl stejně velký poklad jako Kuvera, pokladník nebeských planet, a nikdo nedokázal odhalit jeho tajemství, jež se podobala tajemstvím poloboha Varuṇy.

Sloka 60:

Tělesnou silou a silou svých smyslů se Mahārāja Pṛthu vyrovnal větru, který pronikne kamkoliv. Co se týče nesmlouvavosti, podobal se všemocné expanzi Pána Śivy, Rudrovi neboli Sadāśivovi.

Sloka 61:

Tělesnou krásou připomínal Amora a rozvážností lva. Co se týče náklonnosti, byl jako Svāyambhuva Manu, a schopností vládnout se vyrovnal Pánu Brahmovi.

Sloka 62:

V osobním chování projevoval Pṛthu Mahārāja všechny dobré vlastnosti a v duchovním poznání se vyrovnal Bṛhaspatimu. Svým sebeovládáním připomínal Samotného Nejvyššího Pána, Osobnost Božství. Co se týče jeho oddané služby, byl velkým stoupencem oddaných, kteří lnuli k ochraně krav a poskytování služby všeho druhu duchovnímu mistrovi a brāhmaṇům. Byl dokonalý v jemném chování a své stydlivosti a veškerou dobročinnost vykonával tak, jako kdyby jednal pro své osobní zájmy.

Sloka 63:

Dobrá pověst Pṛthua Mahārāje byla hlasitě provolávána po celém vesmíru — na vyšších, nižších a středních planetárních systémech — a všechny ženy a světci naslouchali o jeho slávě, která byla stejně sladká jako sláva Pána Rāmacandry.