Śrīmad-bhāgavatam 4.21.38

Nejvyšší Pán je zde popisován slovy brahmaṇya-deva. Brahmaṇya se vztahuje na brāhmaṇy, vaiṣṇavy nebo bráhmanskou kulturu a deva znamená “Pán hodný uctívání”. Člověk tedy nemůže ocenit Nejvyšší Osobnost Božství, dokud není na transcendentální úrovni vaiṣṇavy nebo na nejvyšší úrovni hmotného dobra (jakožto brāhmaṇa). Ocenit či pochopit Nejvyššího Pána na nižších úrovních nevědomosti a vášně je velmi těžké. Proto je zde Pán označen jako uctívané Božstvo představitelů bráhmanské a vaiṣṇavské kultury.

Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je hlavní ochránce bráhmanské kultury a krav. Kdo nezná jejich význam a nectí je, nemůže pochopit vědu o Bohu, a bez tohoto poznání nemůže být úspěšná žádná dobročinnost či humanitární propaganda. Pán je puruṣa neboli nejvyšší poživatel. Je poživatelem nejen tehdy, když se zjeví jako projevená inkarnace, ale od nepaměti; od samotného počátku (purātaṇaḥ) a věčně (nityam). Yac-caraṇābhivandanāt — Pṛthu Mahārāja řekl, že Nejvyšší Pán získal Svou výsadu věčné slávy pouhým uctíváním lotosových nohou brāhmaṇů. V Bhagavad-gītě stojí, že Pán nemusí pro dosažení hmotného zisku pracovat. Jelikož je neustále svrchovaně dokonalý, nepotřebuje nic získávat, ale přesto je řečeno, že Své bohatství získal uctíváním lotosových nohou brāhmaṇů. Takové je Jeho příkladné jednání. Když byl Pán Śrī Kṛṣṇa ve Dvārace, poklonil se na znamení úcty u lotosových nohou Nārady. Když do Jeho domu přišel Sudāmā Vipra, Kṛṣṇa mu Osobně umyl nohy a posadil ho na Svou vlastní postel. Přestože je Pán Śrī Kṛṣṇa Nejvyšší Osobností Božství, projevoval Svou úctu Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi a Kuntī. Takovýmto příkladným způsobem jedná pro naše poučení. Z Jeho osobního chování bychom si měli vzít příklad, jak chránit krávy, jak rozvíjet bráhmanské vlastnosti a jak ctít brāhmaṇy a vaiṣṇavy. Pán říká v Bhagavad-gītě (3.21): yad yad ācarati śreṣṭhas tad tad evetaro janaḥ—“Když se vůdčí osobnosti chovají určitým způsobem, ostatní je automaticky následují.” Kdo může být větší vůdčí osobností než Osobnost Božství, Nejvyšší Pán, a čí chování by mohlo být příkladnější než Jeho? Pán nemusí všechny tyto věci dělat pro hmotný zisk; jedná tak jen proto, aby nás učil, jak se máme v tomto hmotném světě chovat.

Nejvyššího Pána zde popisují slova mahat-tama-agraṇīḥ. Mahattamy, velkými osobnostmi v tomto hmotném světě, jsou Brahmā a Śiva, ale Pán převyšuje i je. Nārāyaṇaḥ paro 'vyaktāt — Nejvyšší Pán je v transcendentálním postavení, nad vším stvořeným v tomto hmotném světě. Všechny Jeho vznešené vlastnosti — Jeho bohatství, krása, moudrost, poznání, odříkání a sláva — jsou jagat-pavitram, očistné pro celý vesmír. Čím více o Jeho vznešených vlastnostech hovoříme, tím více se vesmír očišťuje. Výsady hmotné osoby v hmotném světě nejsou nikdy trvalé. Dnes může být člověk velkým boháčem, ale již zítra z něho může být chudák; dnes může být velice slavný, ale zítra jím budou lidé opovrhovat. Hmotně nabyté výsady nejsou nikdy stálé, ale Nejvyšší Osobnost Božství má všech šest vznešených vlastností neustále; nejen v duchovním, ale i v tomto hmotném světě. Sláva Pána Kṛṣṇy je nepomíjivá a Jeho kniha moudrosti, Bhagavad-gītā, je ctěná dodnes. Vše, co se týká Nejvyšší Osobnosti Božství, existuje věčně.